AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Budníček větší
  • Latinský název
  • Phylloscopus trochilus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:pěvci
Podřád:zpěvní
Čeleď:budníčkovití
Rod:budníček
Druh:budníček větší

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 11 do 12,5 cm
  • Rozpětí křídel:
  • od 17 do 22 cm
  • Hmotnost:
  • od 7 do 15 g

Biologická data

  • Délka života:
  • 2 roky

Facebook

Budníček větší

Budníček větší
(Phylloscopus trochilus)

Popis zvířete

Budníček větší (Phylloscopus trochilus) je malý druh zpěvného ptáka z čeledi pěnicovitých (Sylviidae).

Taxonomie

Budníček větší byl popsán Carlem Linném v roce 1758 pod rodovým jménem Motacilla. Do rodu Phylloscopus byl pak přeřazen v roce 1826.

Tvoří 3 poddruhy:
Phylloscopus trochilus trochilus (Linnaeus, 1758) - hnízdí v Evropě s výjimkou severní Skandinávie (v rozmezí od Pyrenejí severně až po Alpy); zimuje v západní Africe.

Phylloscopus trochilus acredula (Linnaeus, 1758) - hnízdí v severní Skandinávii východně až po západní Sibiř; zimuje ve střední Africe.

Phylloscopus trochilus yakutensis Ticehurst, 1935 - hnízdí ve východní Sibiři; zimuje ve východní a jižní Africe.

Popis

Je o něco menší než vrabec, dorůstá délky 11-12,5 cm, v rozpětí křídel měří 17-22 cm a váží 7-15 g. Svrchu je zelenohnědý, spodinu těla má špinavě bílou až nažloutlou. Obě pohlaví se zbarvením nijak neliší, mladí ptáci mají v porovnání s dospělci žlutší spodinu těla. Velmi se podobá blízce příbuznému budníčku menšímu (P. collybita), v porovnáním s kterým má však svělejší hnědavé končetiny, delší světlejší zobák a delší primární letky.

Vábí dvouslabičným stoupavým „hýit“. Zpěv se skládá z řady jednoduchých opakovaných hvízdavých zvuků.

Rozšíření

Hnízdí na rozsáhlém území Evropy a v Asii, kde zasahuje až po východní Sibiř. Je tažný se zimovišti v subsaharské Africe. Poddruh Phylloscopus trochilus yakutensis přitom každoročně podniká migrace dlouhé až 12 000 km z východní Sibiře do jižní Afriky. V České republice, kde se vyskytuje od března do října, hnízdí od nížin po 1700 m n. m.

Přednostně se zdržuje v mladých otevřených lesích s hustým podrostem a stromy mladšími 10-20 let, proniká však také do parků a zahrad. Největších populačních hustot dosahuje v místech s vodními prvky a hojným porostem bříz, olší, vrb, kapradí a nízkého ostružiní, v kterém staví hnízda.

Ekologie

Živí se hmyzem, jeho larvami, pavouky a na podzim také různými plody. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od května do srpna. Kulovité hnízdo z trávy a mechu vystlané peřím s bočním vchodem staví na zemi v hustém keři nebo v trávě. V jedné snůšce je pak 4-8 světlých, červenohnědě skvrnitých, 15,2 x 12,2 mm velkých vajec, na jejichž 12-14 denní inkubaci se podílí samotná samice. Mláďata hnízdo opouští po 13-14 dnech. Pohlavně dospívá již v prvním roce života a ve volné přírodě se dožívá průměrně 2 let.

Početnost

Evropská populace je odhadována zhruba na 40 milionů párů, v České republice pak hnízdí v počtu 500 000-1 000 000 párů. V posledních letech jeho početnost na našem území mírně klesá.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii