AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Čolek luristánský
  • Latinský název
  • Neurergus kaiseri

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:obojživelníci
Řád:ocasatí
Čeleď:mlokovití
Druh:čolek luristánský

Váhy a míry

  • Délka:
  • 12 cm

Facebook

Čolek luristánský

Čolek luristánský
(Neurergus kaiseri)

Popis zvířete

Domovinou Čolka luristánského (Neurergus kaiseri) je provincie Lurestán v jihozápadním Iránu. Zde se vyskytuje na jižním výběžku pohoří Zagros na relativně velmi malém území ve výškách 400 až 1400 m. Jako typová lokalita je udáváno místo Shah Bazan ležící asi 15 km jižně od soutoku řek Ab-I-Cesar a Ab-I-Diz v nadmořské výšce 1200 m. Nověji byl tento druh nalezen i na lokalitě Ahoo Burad ležící jihozápadně od typové lokality.

Tento druh je ve vzhledu a morfologii odlišný od ostatních příslušníků rodu Neurergus. Je mírně zavalitý s poměrně dlouhým ocasem. Povrch kůže je poměrně hladký s drobnými bradavkami. Zbarvení se sestává z nepravidelné černobílé kresby různé velikosti a tvaru. Podíl černého či bílého zbarvení je u různých jedinců značně proměnlivý, někteří mohou mít i větší část těla bílou jiní černou. U mláďat po metamorfóze nicméně spíše převažuje barva černá a teprve s přibývajícím věkem ustupuje na úkor bílé. Čolek luristánský má také oranžový pruh na hřbetě, oranžové břicho včetně hrdla, spodní strany končetin a chodidel. Někteří jedinci mohou mít na břiše přítomno i několik tmavých skvrn.

Samec se od samice na první pohled přiliž neliší, má však v porovnání s ní poněkud kratší tělo i ocas, toto je ostatně patrné i u většiny ostatních příslušníků podčeledi Pleurodelinae. V období rozmnožování lze samce snadno rozeznat díky zvětšené kloace půlkulovitého tvaru. Samice kladoucí vajíčka má pak kloaku mírně protáhlou a kuželovitou.

Je to nejmenší druh rodu a dosahuje délky jen něco málo přes 12 cm.

Potrava

Převážně se živí různými jeskynními bezobratlými živočichy - drobným hmyzem či jeho larvárními stádii.

Rozmnožování:

Námluvy tohoto druhu probíhají v nočních hodinách a podobají se námluvám většiny evropských čolků, nicméně je samec při nich pomalejší a klidnější.

Ochrana

Neustálá destrukce životního prostředí (a v neposlední řadě také nelegální sběr pro chovatelské účely), to vše se podepsalo pod rapidní úbytek těchto barevně velmi atraktivních čolků z původních přírodních lokalit. Naštěstí dnes v rámci zoologických zahrad existuje několik desítek zvířat, která byla již odchována právě v těchto chovatelských zařízení.


Zdroj: www.biolib.cz

V kterých českých ZOO je k vidění