AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Drsnokřídlec březový
  • Latinský název
  • Biston betularia

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:členovci
Podkmen:šestinozí
Třída:hmyz
Řád:motýli
Čeleď:píďalkovití
Rod:drsnokřídlec
Druh:drsnokřídlec březový

Facebook

Drsnokřídlec březový

Drsnokřídlec březový
(Biston betularia)

Popis zvířete

Drsnokřídlec březový (Biston betularia) je motýl z čeledi píďalkovitých, který se pro změnu svého zbarvení v průběhu průmyslové revoluce stal předkládaným důkazem evoluce živých organismů. Toto přebarvení motýla bylo způsobeno vymizením lišejníků z kůry stromů v oblastech se silným znečištěním ovzduší, na které se drsnokřídlec schovával před ptačími predátory. Jelikož byl bíločerný drsnokřídlec lépe viditelný, došlo k přizpůsobení se změně prostředí vlivem selektivního výběru a začal se zde vyskytovat nejčastěji nebo výhradně zbarvená černá forma zvaná carbonaria.

Drsnokřídlec březový je mohutný motýl, který se řadí mezi jednoho z největších zástupců píďalek obývající Evropu. Světlá forma dospělého motýla má bílé zbarvení s jemně černým tečkováním a čárkováním, které připomíná smíchanou sůl s pepřem. Oproti tomu tmavé populace jsou zcela černé, dříve obývaly jen oblasti měst se silným znečištěním, nyní se ale pravděpodobně šíří i do světlejších populací. Z důsledku zlepšení stavu ovzduší a poklesu tmavého spadu v okolí měst se začíná pozorovat, že výskyt tmavé varianty tzv. carbonaria dramaticky opět klesá. Někteří biologové dokonce zastávají stanovisko, že tato forma během několika desetiletí vymizí.

Popis

Vajíčko

Samička po oplodnění snáší asi 2000 vajíček bledě zelené barvy o velikosti přibližně 1 mm do štěrbin v kůře za pomoci kladélka.

Housenka

Housenky se na první pohled podobají větvičkám stromů, což je chrání před zpozorováním predátory. Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu.

Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.

Potrava

Housenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel.

Kukla

Před zakuklením se housenka se ze z dřeviny přesune na zem, kde se zavrtá do země a zde se přemění na řídkou tmavohnědou kuklu. Kukla následně přezimovává a na jaře se z ní líhne nová generace motýlů.

Dospělec

Housenky se na první pohled podobají větvičkám stromů, což je chrání před zpozorováním predátory. Na hlavě vybíhají zřetelné rohy a na 5. článku zadečku jsou výrazné hrboly. Jsou většinou hnědé, žlutohnědé až šedé se žlutými skvrnami na bocích. Dýchací otvory housenky mají červenou barvu.

Housenky se vyskytují od července do srpna, jiný zdroj uvádí od července do října, ale jsou aktivní pouze v noci, jelikož přes den imitují větvičky a jsou zcela nehybné. V případě nebezpečí se housenka pustí větvičky, na které se nachází, a spadne na zem. Většinou je možné je pozorovat na bříze, dubu, vrbě, topolu, jasanu, trnce a dalších dřevinách.

Potrava

Housenky jsou polyfágní, požírají listy různých dřevin jako je bříza, jasan, dub, vrba, jilm, trnka, hrušeň, maliník, tužebník, pelyněk, chmel.

Kukla

Před zakuklením se housenka se ze z dřeviny přesune na zem, kde se zavrtá do země a zde se přemění na řídkou tmavohnědou kuklu. Kukla následně přezimovává a na jaře se z ní líhne nová generace motýlů.

Dříve byla obecně rozšířená světlá forma motýla, ale vlivem selekce tmavých genů ve znečištěných městech, se na těchto lokalitách pevně usadila tmavá populace, která zcela nahradila populaci světlou. V současnosti tmavá populace proniká i do oblastí, které jsou zdánlivě nezasažené znečištěním ovzduší a nenachází se přímo v okolí měst. Se zlepšováním stavu ovzduší došlo ke změně krajiny, čemuž se opět začal drsnokřídlec přizpůsobovat okolí a stavy tmavé formy čelí poklesu. Objevuje se i názor, že tmavá forma by tak mohla během několika desetiletí opět vymizet.

Chování

V nočních hodinách jsou drsnokřídlovci pozorováni létající v okolí lamp či jiných světelných zdrojů.

Evoluce

Drsnokřídlec březový je označován za ukázku přizpůsobování druhu na změnu životního prostředí, ve kterém musí žít. Před začátkem průmyslové revoluce se v Anglii nacházely populace drsnokřídlece, které byly bílo-černé až bílé. Tito jedinci se před dravci schovávali na kůru stromů porostlou tehdy hojnými lišejníky. Jelikož ale s nástupem průmyslové revoluce se začalo zhoršovat ovzduší, docházelo k úhynu lišejníku. To mělo za následek, že kůra stromů byla tmavší a jedinci drsnokřídlovce byly snadněji pozorovatelní a tudíž snazší kořistí pro hmyzožravé ptáky. Následkem toho se v populaci začali objevovat zcela černí jedinci, kteří záhy zcela převládli a vytlačili světlé jedince, což bylo způsobeno přirozenou selekcí genů, kdy tmavší jedinci měli větší šanci na přežití a tedy i rozmnožení. Tato změna byla poprvé popsána v roce 1848 v okolí anglického města Manchesteru a již v roce 1895 představovala nová tmavá forma až 98 % celé populace. Vznikla tak nová forma zvaná carbonaria a tato změna je ukazována jako typický příklad industriálního melanizmu. Černí jedinci byli však pozorováni, ač velice zřídka, i před průmyslovou revolucí.

Vysvětlení toho, proč došlo k nárůstu tmavé populace a nahrazení světlejších jedinců, přinesl v 50. letech 20. století britský genetik Bernard Kettlewell, který zkoumal populace a úspěšnost přežití různých forem tohoto druhu. Nicméně nově se objevují názory, že změna zbarvení nebyla výsledkem pouze působení průmyslových exhalací, ale že se na přebarvení podílelo více faktorů.

Ekologické vztahy – predátoři

Drsnokřídlec březový je loven hmyzožravým ptactvem.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii