AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Gaviál indický
  • Latinský název
  • Gavialis gangeticus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:plazi
Řád:krokodýli
Čeleď:gaviálovití
Druh:gaviál indický

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 3,5 do 7 m
  • Hmotnost:
  • od 160 do 180 kg

Stav ohrožení

  • Ohrožen
  • Populace:
  • 200 ks

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Gaviál indický

Gaviál indický
(Gavialis gangeticus)

Popis zvířete

Gaviál indický (Gavialis gangeticus) je kriticky ohrožený druh krokodýla, žijící v Indii, kde je považován za posvátné zvíře.

Popis

Dospělí jedinci dosahují délky 3,5 až 7 metrů a váží 160 až 180 kilogramů. Hlava o délce až 130 centimetrů je zakončena čelistmi, jejichž délka může být téměř jeden metr. Z nich vyrůstá přes sto velmi ostrých zubů, které jsou jejich hlavním nástrojem pro obstarávání potravy. Zuby na horní a dolní čelisti vyrůstají vzájemně posunuté, takže při zavření čelistí zapadají mezi sebe. Na vrcholu hlavy jsou posazeny vystouplé oči; ve spojení s jejich ostrým zrakem gaviálům umožňují pozorovat okolí zpod hladiny vody, i když zbytek těla je ponořen; oči jsou vytočeny do stran, takže přehlédnou široký úhel bez otáčení hlavou. Jsou kryty jednak šupinatými víčky, jednak průhlednou blánou kterou gaviáli přes povrch očí přetahují jako ochranu jsou-li ponořeni pod vodu.

Dospělí samci mají na čenichu na konci horní čelisti chrupavčitý výrůstek zvaný ghara (v hindštině „hrnec“). Kromě funkce odlišení samců slouží i při dorozumívání zvířat jako rezonátor.

Nohy gaviálů jsou málo vyvinuté a proto jsou na souši neobratní. Jsou však opatřeny plovacím kýlem a ploutevním lemem, díky čemuž výborně plavou. Napomáhá jim při tom i dlouhý ohebný ocas, který je zploštělý ze stran a shora lemovaný řadou dobře viditelných hrotitých šupin. Ocas dosahuje až poloviny délky celého těla a díky jeho příčným pohybům mohou gaviálové rychle plavat vpřed i obratně zatáčet.

Způsob života

Nejvhodnějším přirozeným prostředím jsou členité řeky s velkým průtokem vody, strmými břehy, mělčinami, tůněmi a ostrůvky. Zde tráví dospělí gaviálové většinu času a loví; jejich potravu tvoří převážně ryby. Žijí v harémech – samci se obklopují několika samicemi. Samice hloubí v písčitých březích jámu do níž kladou vejce a poté ji opět pískem zahrnou. Okolo hnízda pak hlídkují až po dobu tří měsíců, než se z vajec vylíhnou mladí gaviáli. Po vylíhnutí se mláďata přemístí do vody a zůstávají zpočátku v péči rodičů kteří je hlídají, krmí a vozí na zádech nebo na hlavě.

Rozšíření

Gaviálové původně obývali Pákistán, Indii, Nepál, Bangladéš a Barmu – povodí řek Indus, Ganga, Mahanadi, Narayani, Brahmaputra a Irrawada. V důsledku znečištění vody, lovu, mizení původních biotopů a dalších faktorů se stali druhem ohroženým vyhynutím. Nejvýznamnější současná kolonie gaviálů žije dnes v Indii v povodí Gangy – v řekách Girwa a Čambal, další poslední zbytky se vyskytují v Nepálu. Jejich celkový počet se odhaduje na asi dvě stovky jedinců.

Od dubna 2008 mohou gaviály spatřit i návštěvníci pražské zoologické zahrady v novém pavilónu Čambal. Zoo získala z Indie sedm gaviálů a stala se tak jedinou evropskou zoo vlastnící tyto vzácné plazy. Mimo Indii je dosud chovalo pouhých 10 zoo ve čtyřech zemích (USA, Japonsko, Singapur a Šrí Lanka). Zoo od ledna 2008 věnuje na záchranu ohrožených druhů jednu korunu z každé návštěvnické vstupenky a bude tak přispívat i na záchranu gaviálů.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

V kterých českých ZOO je k vidění
Podobná zvířata: