AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Hroznýšek turecký
  • Latinský název
  • Eryx jaculus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:plazi
Řád:šupinatí
Podřád:hadi
Čeleď:hroznýšovití
Rod:hroznýšek
Druh:hroznýšek turecký

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 50 do 80 cm

Facebook

Hroznýšek turecký

Hroznýšek turecký
(Eryx jaculus)

Popis zvířete

Hroznýšek turecký (Eryx jaculus) je jediný zástupce hadů z čeledi hroznýšovitých na evropském kontinentě.

Podruhy

Eryx jaculus turcius
vyskytuje se v Řecku a přilehlých ostrovech a na jihu Jugoslávie, Albánie a Bulharska

Eryx jaculus jaculus
vyskytuje se v Africe a dále až po Sýrii

Eryx jaculus familiaris
vyskytuje se v Dagestánu, Zakavkazsku a ve východním Turecku

Popis

Dorůstá do maximální délky 80 cm, většinou však nebývá delší než 50 - 60 cm. Hlava téměř není oddělena od silného válcovitého těla, které je na šedém až tmavohnědém podkladu pokryté po celém hřbetě tmavými skvrnami. Břicho je světlé, někdy s tmavými „cákanci“, ocas je podobně jako u slepýše tupě zakončen. Na první pohled je velice nápadná jeho horní čelist, která je výrazně delší než čelist dolní a tvoří tzv. spodní ústa, akvaristům tolik známá u některých druhů ryb. Na špičce přečnívající horní čelisti se nachází tvrdý, zrohovatělý štítek, který slouží při vrtání a rytí v půdě. Jsou vejcoživorodí.

Areál rozšíření

Jeho rozšíření zasahuje od severní a severovýchodní Afriky, přes jihovýchod Evropy až do západní a střední Asie. Evropské populace se vyskytují převážně v Řecku a přilehlých ostrovech a na jihu Jugoslávie, Albánie a Bulharska. Na severu Afriky je nejběžnější v Sýrii, Jordánsku a Izraeli, v teráriích se často chovají i egyptské populace těchto hadů.

Stanoviště

Obývají suché, písčitokamenité biotopy polopouštního typu s minimální vegetací, kde tráví celý den pod kamenem nebo v opuštěné hlodavčí noře. Teprve za soumraku opouští úkryt a v okolním terénu loví drobné ještěry a hlodavce. V případě hrozícího nebezpečí se dokážou bleskurychle zavrtat do písku.

Chov v zajetí

Hroznýšky turecké chováme v menším plochém teráriu, jako substrát je nejvhodnější jemnější písek s plochými kameny nebo s kousky kůry jako úkryty a s miskou na vodu. Denní teplotu udržujeme na 20 - 28°C, s možností vyhřátí až na 35°C a s nočním poklesem až k 15°C z důvodu velkých výkyvů denních a nočních teplot v jejich domovině. Tento noční pokles teploty jim neobyčejně prospívá a je pro jejich zdraví velice důležitý. V zajetí dobře přijímají hlodavce, ovšem vzhledem k jejich sezónní aktivitě pouze po omezenou část roku. Protože se tito hroznýšci v teráriích často neurvale perou o předloženou potravu, doporučuje se jejich oddělený chov. Vzhledem k jejich noční aktivitě a tím omezenému dennímu pozorování, zaměňují někteří teraristé ploché kameny za tabulky tlustého skla, pod kterými se tito hadi ukrývají.

Rozmnožování

Rozmnožování hroznýšků tureckých značně závisí na zeměpisném rozšíření populace a na samotném poddruhu. Nominotypický ''Eryx jaculus jaculus'' z egyptské populace byl v zajetí rozmnožen po krátkém snížení teploty na 20°C, páření probíhalo v červnu až červenci a samotné porody v říjnu. Délka mláďat bývá kolem 12 - 20 cm a často začínají přijímat potravu až na jaře po přezimování. Populace hroznýšků z méně teplých evropských oblastí výskytu Eryx jaculus turcicus a Eryx jaculus familiaris z Dagestánu, Zakavkazska a východního Turecka zimují za poněkud chladnějších teplot 5 - 10°C, páření probíhá na jaře a mláďata přicházejí na svět v srpnu až říjnu.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii