Říše: | živočichové |
Kmen: | strunatci |
Podkmen: | obratlovci |
Třída: | ptáci |
Podtřída: | letci |
Řád: | krátkokřídlí |
Čeleď: | jeřábovití |
Rod: | jeřáb |
Druh: | jeřáb popelavý |
Jeřáb popelavý, vědecky nazývaný Grus grus, je krásný a elegantní druh ptáka, který patří do čeledi jeřábovitých. Tato impozantní a úchvatná stvoření se vyznačují štíhlým tělem pokrytým šedými peřími, odtud také název "popelavý". V některých oblastech jsou známi také pod názvem "evropský jeřáb".
Jeřáb popelavý může dosahovat délky až 120 centimetrů a hmotnosti mezi 4 až 6 kilogramy. Má dlouhé nohy a štíhlý krk, což mu pomáhá při hledání potravy v hluboké trávě. Jeho křídla mají rozpětí až 2,4 metru, což mu umožňuje dlouhé migrace. Zbarvení peří je převážně šedé, s černým a bílým pruhem na krku a červenou skvrnou na hlavě.
Jeřáb popelavý je známý svými dlouhými a náročnými migračními cestami. Tito ptáci začínají svou cestu na severu Evropy a míří do jižních oblastí Afriky, nejčastěji do Etiopie, kde přezimují. Během své cesty jsou schopni překonat tisíce kilometrů, což je činí jedním z nejdálkovějších migrujících ptáků na světě.
Co se týče stravy, jeřáb popelavý je všežravý. Jeho jídelníček zahrnuje hmyz, malé obratlovce, semena, rostliny, ovoce a různé druhy drobných vodních živočichů. Přizpůsobivost v rámci stravy mu umožňuje přežít v různých prostředích.
Jeřáb popelavý je také známý svými fascinujícími tanečními projevy, které jsou součástí jeho pářicích rituálů. Tyto rituály zahrnují skákání, běhání, švihání křídly a vrhání trávy nebo malých kamenů do vzduchu. Takto si dva jedinci navzájem upoutávají pozornost a upevňují svůj vzájemný vztah.
Co se týče hnízdění, jeřáb popelavý si hnízdo staví na zemi, kde samice snáší obvykle dva vejce. Obě dospělá ptáci se podílejí na inkubaci, která trvá přibližně 30 dní. Mladí jeřábi pak zůstávají s rodiči až do následujícího jara, kdy jsou schopni se účastnit migrace.
Ačkoliv je jejich populace v současnosti považována za stabilní, jeřábům popelavým hrozí řada hrozeb, včetně ztráty přirozeného prostředí, lovů a střetu s lidskou činností. Jsou chráněni v rámci mnoha mezinárodních dohod, včetně Ramsarské úmluvy o mokřadech. V některých zemích, jako je Velká Británie, byly dokonce zahájeny programy na jejich znovuzavedení do volné přírody.