AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Jespák rezavý
  • Latinský název
  • Calidris canutus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:dlouhokřídlí
Čeleď:slukovití
Rod:jespák
Druh:jespák rezavý

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 23 do 26 cm
  • Rozpětí křídel:
  • od 47 do 53 cm
  • Hmotnost:
  • od 100 do 200 g

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Jespák rezavý

Jespák rezavý
(Calidris canutus)

Fotogalerie:Jespák rezavý - ve fotogalerii nejsou žádné fotky, můžeš přidat první
Popis zvířete

Jespák rezavý (Calidris canutus) je středně velký bahňák z čeledi slukovitých.

Popis

Jespák rezavý je velký přibližně jako kos. Dorůstá 23 - 26 cm, váží 100 - 200 g a v rozpětí křídel měří 47 - 53 cm, náleží tak k největším zástupcům rodu Calidris. Ve svatebním šatě je naprosto nezaměnitelný, má cihlově červené břicho, hruď, hrdlo a hlavu a šedě strakatý hřbet, křídla, ocas. Krátké končetiny a delší zašpičatělý zobák má černé. V prostém šatě je celý nenápadně šedý s bílým břichem a v porovnání se svatebním šatě i světlejšími končetinami a zobákem. Obě pohlaví se přitom zbarvením nijak neliší, mladí ptáci jsou méně šupinatě skvrnití.

Rozšíření

Jespák rezavý hnízdí v arktických tundrách na severu Kanady, Evropy a Ruska. Je proslulý svými dlouhými migracemi, při kterých ze svých vysoko položených hnízdišť přeletuje až do jižní Evropy, západní Afriky, Jižní Ameriky, Austrálie a na Nový Zéland (viz mapka), každým rokem tak může zdolat vzdálenost velkou až 30 000 km.

V současné době stále náleží mezi poměrně hojné a stabilizované druhy, na svých hnízdištích patří dokonce k nejběžněji zastoupeným bahňákům. Jeho populace přitom čítá přibližně 1 100 000 jedinců, kteří žijí na ploše velké zhruba 100 000 - 1 000 000 km2. V České republice se vyskytuje nepočetně na průtahu v rozmezí od dubna do října (má tudíž svatební šat, je proto i pro poměrně nezkušené pozorovatele snadno odlišitelný).

Ekologie

Jespák rezavý je společenský pták, při migracích se často vyskytuje i v několika desetitisícových hejnech. Přes léto se živí zejména hmyzem, jejich larvami a drobnými suchozemskými bezobratlými živočichy (např. pavouky), v zimě, kdy je této potravy nedostatek, vyhledává obzvláště různé škeble a malé kraby. Svou kořist přitom vždy požírá vcelku a jejich nestravitelných části se zbavuje ve vysoce svalnatém žaludku, kde se rozdrtí na jemné kousky. V letu se ozývá krátkým a měkkým „uet-uet“.

Hnízdí na zemi, obvykle v těsné blízkosti vody. Samice klade 3 - 4 šedozelená vejce s tmavějším skvrněním do nehlubokého dolíku lemovaného listy a mechem. Na vejcích sedí po dobu 20 - 25 dnů střídavě oba rodiče. Krátce po opeření se mláďata vydávají na svou první dlouhou cestu na jih.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii