Říše: | živočichové |
Kmen: | strunatci |
Podkmen: | obratlovci |
Třída: | plazi |
Řád: | šupinatí |
Podřád: | ještěři |
Čeleď: | ještěrkovití |
Rod: | ještěrka |
Druh: | ještěrka zední |
Ještěrka zední (Podarcis muralis) je kriticky ohrožený druh plazů České republiky.
- Lacerta muralis'' Laurenti, 1768
Zbarvení je značně variabilní, ale převládá hnědá barva s výrazným síťováním, samci mají nápadněji zbarvené a sytější břicho, většinou s černými skvrnami. Dorůstá okolo 20 cm.
Ještěrka zední se vyskytuje v západní, střední a jižní Evropě a její areál rozšíření zasahuje až do západní Asie. Ve střední Evropě žije především na Slovensku a v Maďarsku, v ČR je k zastižení pouze na jediné lokalitě ve Štramberském krasu (350-500 m n.m.) v obci Štramberk. Jedná se o stabilní populaci asi 150 jedinců.
Ještěrka zední obývá slunné, ale zároveň vlhčí okraje listnatých lesů, skalnaté svahy kopců, zarostlé skalky a hromady kamenů, náspy silnic a železnic, ale i přehradní hráze. Lze ji zastihnout i na chemicky neošetřovaných vinicích, zříceninách hradů a polorozbořených zídkách, kde se ráda vyhřívá.
Je to asi naše nejmrštnější ještěrka. Nejen že dokáže lézt téměř po kolmých stěnách, ale díky poměrně dlouhým nohám dokonce i výborně skákat. Zimuje jen krátce a dokonce je zdokumentováno, že v příznivějším klimatu na jihu Evropy nemusí hibernovat vůbec.
Samečkové jsou silně teritoriální a na jaře mezi sebou svádějí drsné boje, při kterých ztrácejí ostražitost a nechají se snadno polapit. Páří se v květnu. V červenci samičky snášejí do jamek v zemi 3-9 vajíček, z nichž se po několika týdnech inkubace líhnou mláďata.
Ještěrka zední se živí hmyzem všeho druhu, pavouky, červy či housenkami. Sama má celou řadu nepřátel, mimo jiné i některé druhy herpetofágních užovek.
Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii