AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Jezevčík hladkosrstý standardní

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:savci
Řád:šelmy
Čeleď:psovití

Plemeno psa

  • Země původu:
  • Německo
  • Hmotnost pes:
  • od 6 do 9 kg
  • Hmotnost fena:
  • od 6 do 9 kg
  • Barva:
  • hnědá
  • červená (možnost příměsi černé)
  • černá s hnědým pálením
  • barva divočáka
  • červenožlutá
  • žlutá (možnost příměsi černé)
  • tygrovaná
  • čokoládová aj.
  • Skupina FCI:
  • 4-jezevčíci
  • Sekce FCI:
  • 1-jezevčíci (s pracovní zkouškou)
  • FCI:
  • standard

Facebook

Jezevčík hladkosrstý standardní

Jezevčík hladkosrstý standardní

Popis zvířete

Jezevčík hladkosrstý (krátkosrstý) standardní je největší varianta hladkosrstého jezevčíka. Výška ani přesná hmotnost není stanovena standardem, podmínkou však je, aby obvod hrudníku přesahoval 35 cm a hmotnost by měla být menší než 10 kg, to je maximum.

Historie a původ

Hladkosrstí jezevčíci vznikli pravděpodobně ve 14.-15. století z francouzských bassetů a pinčů. Jezevčíci jsou nejstaršími německými loveckými psy. Proto se i dnes využívají k myslivosti. Loví vysokou i drobnou zvěř (např. jezevce, králíky, srnce, divoká prasata, lišky).

Povaha a charakter

Jako každý jezevčík je tvrdohlavý, odvážný a dominantní. Je ale velice vhodný do rodiny, protože je to skvělý domácí mazlíček. Je zvědavý, houževnatý, mazaný, ostražitý, vynalézavý, neposlušný, paličatý, oddaný, milý, mazlivý, přítulný.Nemá rád hrubé zacházení.

Plemenný standard

V roce 1888 byl založen v Německu Klub milovníků jezevčíků a také byl přijat jejich první standard. FCI skupina IV. - Jezevčíci, oficiální zkratka: J, JTK. Číslo standardu je 148 / 09.05.2001 (Německo).

Stavba těla

(Tělesné znaky jezevčíka podle plemenného standardu Kennel Clubu.)

Morda (odborný název pro čenich, tlamu, pysky): Zuby silně vyvinuté, špičáky masivní, které do sebe dobře zapadají. Čelisti silné, s pravidelným, úplným a dokonalým nůžkovým skusem, to znamená horní zuby těsně přesahují dolní a jsou zasazeny kolmo k čelisti. A chrup musí být úplný.

Oči : Středně velké, mandlového tvaru a jsou hluboko zasazené.

Uši : Jsou vysoko nasazené, ne příliš vpředu, široké, přiměřeně dlouhé a dobře zaoblené (nesmí být špičaté ani mít záhyb). Přední okraj těsně přiléhá k lícím.

Hlava a lebka : Musí být dlouhá, když se podíváme z vršku klínovitá a z boku se plynule zužuje ke špičce nosu. Lebka je jen málo klenutá.

Krk : Je dlouhý, svalnatý, čistý a bez laloku. Přechází půvabnou linií v plece a hrdě nesený vzhůru.

trup : Je dlouhý a dobře osvalený, plece šikmé, hřbet za výrazným kohoutkem rovný s mírně klenutými bedry. Bedra jsou krátká a silná, hrudní kost muhutná, tak vystupující, že po obou stranách vidíme jamky. Žebra jsou dobře klenutá, sahají daleko dozadu a spodní linie mírně stoupá k břichu.

Záď : Trup je plný, široký a silný. Dobře osvalený, záď dlouhá, kulatá, široká s dobře vyvinutými svaly, lehce se svažujícími k ocasu. Pánev silná, dobře vyvinutá, málo šikmá a ne moc krátká.

Ocas (prut) : Je nasazen v prodloužení hřbetu a je mírně zakřivený. Nesmí mít uzly nebo zálomky. A nesmí být nesen příliš vysoko, ani se dotýkat země.

Tlapky : Přední musí být velké a široké, hluboké a uzavřené, rovné nebo velmi mírně stočené ven. Zadní by měly být menší a užší.

Přední nohy : Lopatka je dlouhá, široká, pevná a šikmá, asi 45 stupňů od vodorovné linie na velmi robustním hrudníku. Nadloktí přiléhá těsně k žebrům, ale volně se pohybuje. Předloktí je krátké, se silnými kostmi, mírně se stáčí dovnitř. Při pohledu z profilu je téměř rovné, nemusí se stáčet dopředu nebo dozadu - to naznačuje špatný zdravotní stav.

Srst : Je krátká (odtud název krátkosrstý), hustá, lesklá a hladce přiléhající. Na žádném místě těla jezevčíka by se neměla vyskytovat místa bez srsti : příliš jemné, tenké chlupy, kožovité ukončení slechů, neosrstěná místa nebo příliš hrubá či bohatá srst. Prut nemá být příliš bohatě osrstěný.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii