AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Kočka bengálská
  • Latinský název
  • Prionailurus bengalensis

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Třída:savci
Řád:šelmy
Čeleď:kočkovití
Druh:kočka bengálská

Váhy a míry

  • Výška v kohoutku:
  • 41 cm
  • Délka:
  • od 44 do 107 cm
  • Délka ocasu:
  • od 15 do 44 cm
  • Hmotnost:
  • od 4,5 do 6,8 kg

Biologická data

  • Délka březosti:
  • od 56 do 72 dnů
  • Počet mláďat:
  • 2 - 3

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Kočka bengálská

Kočka bengálská
(Prionailurus bengalensis)

Popis zvířete

Kočka bengálská (Prionailurus bengalensis) je malá kočka, žijící v jihovýchodní Asii. Starší latinský název je Felis bengalensis.

Vzhled

Kočka bengálská je velká asi jako domácí kočka, kočky, které žijí v severní části areálu jsou o něco větší. V porovnání s domácí kočkou mají o něco delší končetiny. Základní barva srsti se liší podle poddruhu, většinou je zlatá, zlatočervená nebo zlatošedá až šedohnědá. Kresba je černá, skládá se ze skvrn nebo rozet, skvrny se často slévají do velkých map, na hřbetě se mohou tvořit pruhy. Břicho a brada jsou bílé, také na ušním boltci mají bílou skvrnu, podobně jako další kočkovité šelmy.

Sumaterský poddruh má méně skvrn, které jsou navíc menší, pákistánské kočky jsou šedé a mají nevýraznou kresbu. Srst severněji žijících poddruhů je hustší a méně nápadně zbarvená. Mezi kočkami bengálskými existuje velká variabilita, dokonce tak velká, že některé poddruhy byly původně považovány za samostatné druhy a teprve analýza DNA je odhalila jako poddruh. Krásným příkladem je iriomotská kočka, vzácný poddruh z japonského ostrova Iriomote. Její srst je tmavě hnědá a tečkování je nevýrazné. Kočka z ostrova Tzušima byla nedávno také odhalena jako poddruh bengálské kočky.

Rozšíření a stanoviště

Kočka bengálská žije v celé jihovýchodní Asii, západní hranice rozšíření leží v Pákistánu, severní v Mongolsku a na východní Sibiři. Žije v Indii, Bangladéši, Barmě, Thajsku, Vietnamu, Malajsii, Indonésii, Číně, na Filipínech i v Japonsku.

Obývá deštné pralesy, tropické lesy, ale i křoviny, polopouště i zemědělsky využívanou půdu. Dává přednost blízkosti vody.

Biologie

Kočky bengálské jsou samotářská zvířata s noční aktivitou. Ve dne odpočívají v doupatech v dutinách stromů nebo v jeskyních. Jsou to oportunisté, na zemi i na stromech loví hlodavce i zajíce, malé hmyzožravce, ještěrky, žáby i netopýry. Uloví také malé kopytníky, jako jsou kančilové, kabaři nebo i srnče. Jídelníček si zpestřují rybami a vejci, v obydlených oblastech odnášejí drůbež. Dobře šplhá i plave.

Teritorium jedné kočky mívá rozlohu asi 9 km², kočka si ho označuje močí a výkaly.

V tropech se mohou rozmnožovat celoročně, na severu se páří v březnu a v dubnu. Samice je březí 56-72 dní, pak v doupěti porodí 2-3 koťata. V 10 dnech věku otevírají oči, ve 23 dnech začnou jíst maso. Doupě opouští asi po měsíci. Na rozdíl od ostatních kočkovitých šelem se na péči o koťata podílí i samec.

V zajetí se stává, že samice, pokud je vyrušována, svá mláďata zabije. Přijde-li kočka o koťata, může mít v jednom roce ještě jeden vrh. Bengálské kočky dospívají v 18 měsících věku, v zajetí se mohou dožít až 13 let. Někdy jsou loveny kvůli kožešině, kromě člověka je jejich přirozeným nepřítelem levhart.

Bengálská kočka

Kočka bengálská je jediná divoká kočkovitá šelma, která byla úspěšně zakřížena s domácí kočkou za vzniku nového plemene domácí kočky. Plemeno bengálská kočka v sobě spojuje přítulnost domácí kočky a mramorovanou, divoce zbarvenou srst divokých koček bengálských, které se v zajetí ochočí jen zřídkakdy. Dnes je plemeno tečkovaných koček již tak stabilní, že se další divoké kočky nesmí připouštět.

Kam do zoo

V Česku najdeme kočky bengálské v několika zoologických zahradách:

- Zoo Brno
- Zoo Jihlava
- Zoo Olomouc
- Zoo Praha
- Zoo Ústí nad Labem
- Zoo Zlín

Poddruhy

- P. b. bengalensis - Indie, Indočína
- P. b. borneoensis - Borneo
- P. b. chinensis - Čína, Thajwan
- Kočka krátkouchá (P. b. euptailura) - východní Sibiř
- P. b. horsfieldi - Kašmír
- Kočka iriomotská (P. b. iriomotensis) - ostrov Iriomote
- P. b. javaensis - Jáva, Bali
- P. b. manchurica - Mandžusko
- P. b. minutus - Filipíny
- P. b. sumatranus - Sumatra
- P. b. trevelyani - Severní Kašmír, Pákistán



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

V kterých českých ZOO je k vidění