AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Kočka černonohá
  • Latinský název
  • Felis nigripes

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Třída:savci
Řád:šelmy
Čeleď:kočkovití
Rod:kočka
Druh:kočka černonohá

Váhy a míry

  • Výška v kohoutku:
  • 25 cm
  • Délka:
  • od 33 do 50 cm
  • Délka ocasu:
  • od 15 do 20 cm
  • Hmotnost:
  • od 1 do 2 kg

Biologická data

  • Počet mláďat:
  • 1 - 2

Stav ohrožení

  • Ohrožen

Facebook

Kočka černonohá

Kočka černonohá
(Felis nigripes)

Popis zvířete

Kočka černonohá je spolu s cejlonskou kočkou nejmenší divoká kočkovitá šelma.

Vzhled

Srst je žlutohnědá, s tmavší kresbou, která připomíná kresbu levharta. Na tlapkách a mezi prsty jí vyrůstají dlouhé černé chlupy, které ji chrání před spálením se o horký písek. Nohy jsou tedy černé. Odstín srsti se může u různých jedinců lišit, poddruh ''F.n. thomasi'' je tmavší. Kocouři jsou větší než samice.

Rozšíření

Kočka černonohá žije pouze v jižní Africe, zvláště v Jihoafrické republice, Botswaně, Namibii a na jihu Angoly. V severní části areálu je rozšířen její světlejší poddruh, F. n. nigripes, v jižní části naopak nalezneme tmavší kočky černonohé.

Na většině území svého rozšíření je kočka černonohá chráněná.

Stanoviště

Kočka černonohá obývá pouště, polopouště a savany jižní Afriky, nejrozšířenější je v poušti Kalahari.

Biologie

O chování koček černonohých toho příliš nevíme, ale pravděpodobně jsou samotáři, jako většina kočkovitých šelem.

Páří se v srpnu a září, po dvou měsících se v podzemním doupěti rodí pouze 1 nebo 2 koťata. Matka je často přenáší z místa na místo. Koťata rychle rostou a už v šesti týdnech věku jsou odstavená a mohou sama lovit. Pohlavně dospívají ve 20 měsících a mohou se dožít ař 15 let.

Kočky černonohé jsou noční lovci, v některých oblastech loví za úsvitu a za soumraku. Přes den se skrývají v doupatech pod kameny, v opuštěných králičích norách nebo v termitištích - to jim vysloužilo místní pojmenování ''Anthill tiger'', tedy tygr z termitiště.

Jsou to oportunitní lovci, loví bezobratlé, hlodavce, jako zemní veverky a pískomily, malé ještěry, ptáky, vybírají hnízda a nepohrnou mršinou. Velký samec dokáže ulovit afrického zajíce, který váží tolik, jako kočka samotná. Byly popsány případy, kdy kočka zaútočila na ovci. Domorodci věří, že kočka černonohá dokáže zabít žirafu.

Každou noc dokáže kočka černonohá zkonzumovat množství potravy, které odpovídá 1/5 její váhy. Jsou dobře přizpůsobení životu v poušti, podobně jako kočka pouštní nemusí pít, ale veškerou vodu získává z ulovené kořisti.

Kocouři jsou známí pro svoje hlasité hlasové projevy, jeho volání bývá přirovnáváno k řevu velkých koček.

Početní stavy

Přesný stav populace je neznámý. Pravděpodobně se jedná o druh s přirozenou nízkou hustotou populace, proto bývají mnohdy označovány za vzácný druh. Nejsou loveni. Můžou být ohroženi nástrahami pro hubení šakalů, jako jsou jedovaté návnady a pasti. Trávení sarančí často otráví i kočky, které se živí i sarančemi. Kvůli nadměrnému spásání vegetace dobytkem ztrácí svoje přirozené prostředí.

V přírodě mají mnoho přirozených nepřátel, jako jsou jedovatí hadi, šakali, draví ptáci a sovy.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii