Říše: | živočichové |
Kmen: | strunatci |
Třída: | savci |
Řád: | šelmy |
Čeleď: | medvědovití |
Druh: | medvěd jeskynní |
Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) byl druh medvěda, který se běžně vyskytoval v Eurasii během doby ledové, před zhruba 24 000 až 28 000 lety. Medvědi jeskynní jsou známí svými rozměrnými těly, které dorůstaly až 3 metrů na výšku, když stáli na zadních nohou, a mohli vážit až 1000 kilogramů. Měli silné tlapky, velké hlavy s ostrými zuby a robustní těla pokrytá hustou srstí, která jim pomáhala přežít v drsných podmínkách doby ledové.
Medvědi jeskynní byli masožravci, ale jejich strava byla také oportunistická, což znamená, že jedli prakticky cokoli, co bylo k dispozici. Zahrnovala různé druhy mas, ryb, ovoce a rostlin. Byli to samotářská zvířata, kteří žili převážně v jeskyních, odtud také jejich název.
Medvědi jeskynní byli také známí svými dlouhými obdobími hibernace, které mohly trvat až šest měsíců. To jim umožnilo přežít v dobách, kdy bylo jídlo vzácné. Během hibernace jejich tělesná teplota klesla a jejich srdeční frekvence se zpomalila.
Ačkoli je tento druh medvěda nyní vyhynulý, jeho fosilie byly objeveny v mnoha jeskyních po celé Evropě. V některých případech byly nalezeny také kresby medvědů jeskynních na stěnách jeskyní, které naznačují, že tento druh měl významné místo v kulturách pravěkých lidí.
Vědecké studie ukazují, že medvěd jeskynní byl blízce příbuzný dnešnímu medvědu hnědému. Medvěd jeskynní je považován za jedno z největších druhů medvědů, které kdy žily. Jeho vyhynutí je připisováno kombinaci klimatických změn a lovu pravěkými lidmi.