AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Medvěd lední
  • Latinský název
  • Ursus maritimus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Třída:savci
Řád:šelmy
Podřád:psotvární
Čeleď:medvědovití
Rod:medvěd
Druh:medvěd lední

Váhy a míry

  • Výška v kohoutku:
  • 1,5 m
  • Délka:
  • 2,5 m
  • Hmotnost:
  • od 300 do 700 kg

Biologická data

  • Počet mláďat:
  • 2
  • Délka života:
  • od 20 do 34 let

Stav ohrožení

  • Ohrožen

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Medvěd lední

Medvěd lední
(Ursus maritimus)

Popis zvířete

Medvěd lední (Ursus maritimus), označovaný též jako polární medvěd, je velký druh medvěda typický pro severní polární oblasti. V kohoutku měří 1,5 m, délka těla činí přibližně 2,5 m a výška vzpřímeného těla se pohybuje okolo 2,4–3,3 m. Samci váží 400–700 kg, samice 300–400 kg. Dožívají se 20 až 25 let (rekord je 34 let).

Rozšíření

Vyskytuje se v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na všech těchto územích je chráněn a jeho lov se kontroluje. V současnosti se odhaduje, že žije asi 40 000 těchto medvědů.

Chování

Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokážou vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Plavou rychlostí okolo 10 km/h. Umí se také potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty.

Živí se převážně lovem a jejich nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat doupata tuleňů, protože mají velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem. Své tulení oběti zabíjí jediným mohutným úderem do hlavy. Ze své kořisti zkonzumuje kůži, tuk a vnitřnosti. Během letních měsíců žere dokonce i různé bobule a někdy uloví i nějaké suchozemské savce.

Jako jedna z největších šelem nemá lední medvěd na souši svého přirozeného nepřítele. Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá.

Lední medvědi začínají s námluvami v době od konce března až začátku června, kdy samci začínají hledat samice, které se už nestarají o mláďata z minulých let. V listopadu a prosinci, když si lední medvědi vyhrabávají ve sněhu doupě na zimu, samice rodí, obvykle 2 mláďata v jednom vrhu. Stěny v brlohu pak zledovatí díky teplému medvědímu dechu, takže vevnitř se udržuje teplota vhodná pro mláďata (cca 18°C). Medvědice si je navíc přidržuje tlapami ve svém kožichu, neboť se medvíďata rodí holá, slepá a hluchá. Mláďata jsou navíc poměrně malá, neboť se svými 450 až 900 gramy jsou velké jako krysy. Medvědice se o mláďata stará zhruba 3 roky. Pak je odvrhne a v dalším roce se opět páří se samcem, který si ji najde. Lední medvědi pohlavně dospějí ve třetím až pátém roce.

Chov v zoo

V současné době chová medvědy lední Zoo Brno a Zoo Praha.

Zajímavosti

-Játra ledního medvěda jsou jedovatá. Obsahují totiž příliš velké množství vitamínu A.
-Černý čenich medvěda ledního je za jasného dne viditelný dalekohledem až na vzdálenost několika kilometrů.
-Když je medvěd lední donucen okolnostmi, dokáže vyvinout rychlost až 40 km/hod, ale rychle ho taková zátěž unaví. Běžně se pohybuje rychlostí jen 3 až 6,5 km/h.
-Medvěd lední má černou kůži (mláďata růžovou), aby lépe vstřebával teplo.
-Jeho kožešina je výborným izolačním materiálem, ledního medvěda jde proto jen těžko zachytit termovizí.
-První úspěšný odchov mláděte v zajetí se podařil v roce 1942 v Zoo Praha.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

V kterých českých ZOO je k vidění