AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Nártoun
  • Latinský název
  • Tarsiiformes

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:savci
Nadrád:placentálové
Řád:primáti
Podřád:vyšší primáti
Čeleď:nártounovití
Rod:nártoun
Druh:nártoun

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 10 do 18 cm
  • Délka ocasu:
  • od 25 do 30 cm
  • Hmotnost:
  • od 110 do 140 kg

Biologická data

  • Délka březosti:
  • 6 měsíců
  • Počet mláďat:
  • 1
  • Délka života:
  • od 8 do 12 let

Facebook

Nártoun

Nártoun
(Tarsiiformes)

Popis zvířete

Nártoun (Infrařád Tarsiiformes, jediná čeleď nártounovití, jediný rod Tarsius) je vyšší primát, který dostal své jméno podle extrémě dlouhého nártu. Kromě toho má také obrovské oči, s kterými vidí velmi dobře ve tmě. Živí se hlavně hmyzem, který loví ve skoku. V menší míře loví také ptáky a hady. Samice jsou březí 6 měsíců a poté rodí jediné mládě. Stres v zajetí jej někdy vede k tomu, že si ublíží, nebo se dokonce zabije. Nártouni žijí na Filipínách a několika okolních ostrovech.


Stavba těla

Tělo nártouna měří jen 10 - 18 cm a ocas přibližně 25 - 30 cm. Samci dosahují hmotnosti 120 - 140 g, samice jsou asi o 10 g lehčí. Třetinu jeho těla zabírá hlava s průsvitnýma ušima a obrovskýma očima, které mají v průměru až 1,5 cm a váhu až 6 g, což je více než váha celého jejich mozku. V poměru k tělu má nártoun největší oči ze všech savců. Kdyby byly oči člověka ve stejném poměru k tělu jako u nártouna, musely by být stejně veliké jako grapefruit. Na očích jim také chybí tapetum lucidum - reflexní vrstva sítnice oka, která se typicky vyskytuje u nočních živočichů a způsobuje zelený odlesk jejich očí. Podobně jako sova pálená dokáže nártoun otáčet hlavou téměř o 360°.

Na koncích prstů má nártoun paličkovité polštářky. Má mohutné zadní končetiny a dobře vyvinuté stehenní svaly. Ocas je dlouhý a lysý s řídkým ochlupením na konci. Konec ocasu je ze spodní strany holý a jsou na něm papilární linie (otisk prstu), podobně jako např. u lidské ruky.

Primáti, kteří se živí převážně hmyzem, mívají vysoké ostré hrbolky na stoličkách a krátké jednoduché střevo.

Způsob života

Přes den se nártoun ukrývá v dutinách stromů. V noci vyráží lovit. Pohybuje se po tenkých větvičkách stromů a přeskakuje ze stromu na strom až šestimetrovými skoky. K udržení ve větvích mu velmi pomáhají dlouhé prsty s bambulkovitými polštářky a také ocas, který využívá jak na držení, tak jako kormidlo při letu. Nártouni mají výtečný zrak, čich i sluch a jsou tedy velmi dobrými a rychlými lovci.

Žijí v rodinných skupinách, které čítají 4 až 6 exemplářů. Ve skupině žije většinou samec, jedna či více samic a několik mláďat, která se ještě neosamostatnila.

Samice rodí počátkem období dešťů (listopad, prosinec) po 6 měsících březosti jediné mládě. V zajetí se nártouni množí jen velmi málo. Dožívají se 8 - 12 let. Většina populace se však dříve stane kořistí kočkovitých šelem a krajt. Loví jej i kočka domácí, takže je ohrožen i v okolí vesnic. Kořistí se stává především ve dne, kdy se ukrývá v dutinách stromů a má snížené šance úniku.

Potravou je nártounovi hlavně pralesní hmyz (mravenci, sarančata, švábi, brouci), ale také štíři a drobní obratlovci jako ještěrky, hadi, netopýři, malí ptáci a hlodavci. Denně potřebuje 10 až 15 gramů potravy, což je vzhledem k velikosti poměrně dost. Rostlinnou stravou se nejspíš vůbec neživí.

Nártoun si své území značkuje močí a výměškem žláz. Teritorium si vymezuje i akusticky při každodenní ranní a večerní komunikaci samce se samicí. Jeden kilometr čtvereční obývá až 200 jedinců, jsou však odkázáni na prales a jeho vypalování tak může zlikvidovat celé populace.

Sledování nártouna v přirozeném prostředí je značně problematické, neboť patří mezi noční zvířata a má velmi citlivé smysly, takže se člověku dokáže snadno vyhnout. O některých druzích toho proto zatím moc nevíme.

Zajímavosti

Nártoun byl pro svou obratnost v lovu a malý vzrůst předlohou rytíře Yody z Hvězdných válek - ptáky dokáže lovit za letu během skoku ze stromu na strom. Mnoho lidí si také povšimne velké podobnosti nártouna s Glumem z Pána prstenů.

Druhy

Prohlubováním a zpřesňováním poznatků dochází ke změnám v taxonomii, postupně se vyvíjí zařazování skupin zvířat do rodů, druhů nebo podruhů. Obdobná situace je i při zatřiďování nártounů.

Rozlišují se následující druhy:

- nártoun celebeský (Tarsius tarsier) Erxleben, 1777

- nártoun Dianin (Tarsius dentatus) Miller et Hollister, 1921

- nártoun drobný (Tarsius pumilus) Miller et Hollister, 1921

- nártoun filipínský (Tarsius syrichta) Linnaeus, 1758

- nártoun lariang (Tarsius lariang) Merker et Groves, 2006

- nártoun pelengský (Tarsius pelengensis) Sody, 1949

- nártoun sanghirský (Tarsius sangirensis) Meyer, 1897

- nártoun tumpara (Tarsius tumpara) Shekelle et al., 2008

- nártoun západosundský (Tarsius bancanus) Horsfield, 1821

Podle IUCN jsou považováni:

- nártoun filipínský za téměř ohrožený druh,

- nártoun celebeský, nártoun Dianin a nártoun západosundský za zranitelné druhy,

- nártoun pelengský a nártoun sanghirský za ohrožené druhy* nártoun filipínský za téměř ohrožený druh,

- nártoun celebeský, nártoun Dianin a nártoun západosundský za zranitelné druhy,

- nártoun pelengský a nártoun sanghirský za ohrožené druhy.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

Podobná zvířata: