AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Ohniváček celíkový
  • Latinský název
  • Lycaena virgaureae

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:členovci
Podkmen:šestinozí
Třída:hmyz
Řád:motýli
Čeleď:modráskovití
Rod:ohniváček
Druh:ohniváček celíkový

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 17 do 20 mm

Facebook

Ohniváček celíkový

Ohniváček celíkový
(Lycaena virgaureae)

Popis zvířete

Ohniváček celíkový (Lycaena virgaureae) je červený motýl z čeledi modráskovitých.

Popis

Délka předních křídel je 17 – 20 mm, přičemž líc je u samečků zářivě oranžový lokálně až červený, u středoevropských populací pak bez skvrn. Černý okrajový lem ohraničuje ceý obvod křídel. Na zadních křídlech je na okraji patrné mírné vyklenutí. Okrajový černý lem je na zadních křídlech ozdoben řadou malých černých teček, spojených s tmavým okrajem. U samiček jsou ve vnější a střední části tmavé skvrny na líci sytě červenožlutých až žlutých křídel. Tmavé skvrny jsou pak při okraji uspořádány do zřetelných řad. Křídla jsou oproti samečkům méně zašpičatělá.

Na rubu křídel pak u obou pohlaví jsou menší černé a řada bílých skvrn na červenavě okrovém podkladu. Zbarvením spodní strany s kombinací malých černých a světlých skvrnek se pak liší od jihoevropských populací. Těmito skvrnami se pak mj. odlišuje od příbuzného a velmi podobného Ohniváčka černočárného (Lycaena dispar). U něj bílé skvrny spodní strany zadních křídel chybí.

Stanoviště

Vlhké a rozkvetlé louky, slatiny a také okraje lesů, průseky, paseky a volné lesní prostupy a světliny a křovinaté biotopy. Hlavně pak v podhorských oblastech až do výšky 1500 m n. m. Na suchých stanovištích je vzácnější.

Rozšíření

Vyskytuje se v celém mírném pásmu centrální Evropy přes Rusko po Asii. Směrem na západ Evropy je jeho areál výskytu ostrůvkovitý. V převážné části Pyrenejského poloostrova a na Balkánu jen řídce. V rámci ČR je rozšířen lokálně, velmi vzácně pak v nižších nadmořských výškách a v lokalitách s intenzivním zemědělstvím.

Výskyt

Dříve velmi hojný, nyní je v podhůří a horách dosud hojný na mnohých místech obzvláště v nižších polohách vzácný. Lze předpokládat, že podmínkou výskytu jsou biotopy v pokročilejším stádiu sukcese, než u jiných lučních motýlů (podrosty, přítomnost keřů a vyšších bylin). Lokálně se mohou početní stavy výskytu periodicky v delším časovém horizontu značně měnit.

Motýl

Od poloviny června až do konce srpna. Samička klade jednotlivě zelená vajíčka na spodní partie živné rostliny. Ročně je pouze jedna generace motýlů. housenka zelena

Ochrana

Nepatří mezi ohrožené druhy.

Příbuzné druhy

Ohniváček černočárný (Lycaena dispar), Haworth, 1802
Ohniváček černokřídlý (Lycaena phlaeas)
Lycaena ottomanus,(Lefèbvre, 1830)
Ohniváček janovcový (Lycaena thersamon)
Ohniváček modrolesklý (Lycaena alciphron)
Ohniváček dukátový (Lycaena virgaureae)
Ohniváček modrolemý (Lycaena hippothoe)
Ohniváček černoskvrný (Lycaena tityrus)
Ohniváček rdesnový (Lycaena helle)



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

Podobná zvířata: