AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Orel damaní
  • Latinský název
  • Aquila verreauxii

Známé také jako

  • orel kaferský
  • orel Verreauxův

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:dravci
Čeleď:jestřábovití
Rod:orel
Druh:orel damaní

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 75 do 95 cm
  • Rozpětí křídel:
  • 2,2 m
  • Hmotnost:
  • od 3,7 do 4,5 kg

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Orel damaní

Orel damaní
(Aquila verreauxii)

Popis zvířete

Orel damaní, známý také jako Aquila verreauxii, je impozantní druh dravého ptáka, který patří do čeledi jestřábovitých. Tento orel je pojmenován po francouzském přírodovědci Julesu Verreauxovi a je velmi ceněn pro svou jedinečnou a elegantní krásu.

Při pohledu na tohoto ptáka zblízka lze snadno vidět jeho enormní velikost, přičemž dospělí jedinci mohou dosáhnout výšky až 85 cm a rozpětí křídel až 2 metry. Má elegantní tělo se štíhlým profilem, pokryté především bílými a černými peřími. Jeho hlava a krk jsou bílé, zatímco tělo, křídla a ocas jsou téměř celé černé.

Orel damaní má také silné a ostré drápy, které používá k lovu své kořisti. Jeho zrak je také velmi ostrý, což mu umožňuje vidět kořist z velké vzdálenosti. Tento orel je schopen letět rychlostí až 80 km/h a je známý svou schopností vrhat se dolů na kořist rychlostí až 120 km/h.

Tento druh orla je rozšířený především v Africe, kde obývá různé druhy prostředí, od horských oblastí po savany a polopouště. Jeho dieta se skládá hlavně z malých savců, jako jsou zajíci a svistouni, ale také z ptáků a dokonce i hadů.

Rozmnožování orla damaního probíhá jednou ročně, přičemž samice klade 1 až 2 vejce v hnízdech postavených na vysokých skalách nebo stromech. Mláďata jsou závislá na svých rodičích po dobu prvních několika měsíců svého života.

I přes svou velikost a sílu se tento orel často stává terčem lidí kvůli jeho peří a masu. Také je ohrožen ztrátou přirozeného prostředí kvůli zemědělství a urbanizaci. Navzdory těmto hrozbám se populace orla damaního v posledních letech stabilizovala, přičemž se odhaduje, že v divočině žije asi 50 000 jedinců.