AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Papoušek kapský západní
  • Latinský název
  • Poicephalus robustus fuscicollis

Známé také jako

  • papoušek šedohlavý západní
  • papoušek šedohlavý

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:papoušci
Čeleď:papouškovití
Druh:papoušek kapský
Poddruh:papoušek kapský západní

Váhy a míry

  • Délka:
  • 32 cm
  • Hmotnost:
  • od 310 do 410 g

Biologická data

  • Délka života:
  • do 25 roky

Facebook

Papoušek kapský západní

Papoušek kapský západní
(Poicephalus robustus fuscicollis)

Popis zvířete

Papoušek kapský západní (Poicephalus robustus fuscicollis), známý také jako papoušek šedohlavý západní se vyskytuje na jihu, západě a východě Afriky. Najdeme ho většinou v nadmořských výškách 1000-2100m. Obývá jehličnaté lesy, otevřené lesy a savany, za potravou zalétá i do mangrovů a na ovocné plantáže.

Papoušek šedohlavý západní je menší papoušek podsadité postavy s typickým mohutným zobákem a jakoby zmenšenými nohami. Zbarvení jeho těla je převážně zelené, barva hlavy závisí na poddruhu, přičemž. rozdíly v pohlaví jsou téměř nepatrné. Tento papoušek nepatří mezi hlučné druhy. Většinou se projevuje krátkým vysoko položeným pískáním, občas je slyšet hlasitější drsné volání. Při ohrožení chrčivě vrčí podobně jako papoušci žako.

Žijí převážně v párech či menších rodinných skupinkách. Za letu udržují kontakt pomocí hlasitého volání; při přijímání potravy jsou naopak velmi tiší.

Potrava

Papoušek kapský se v přirozeném prostředí živí semeny, bobulemi, ořechy, květy, listy a větvičkami stromů, příležitostně i hmyzem. Hlavní složkou potravy jsou semena jehličnanů rodu Podocarpus. Nezřídka tento papoušek zalétá na ovocná a obilná pole, kde se živí datlemi, fíky, švestkami, kukuřicí, čirokem nebo burskými oříšky

Rozmnožování

Délka inkubace je 28 - 30 dní. Samice snáší 2 - 4 vejce. Mláďata se osamostatňují po 70 dnech. Hnízdí v dutinách stromů.

Ohrožení

Trvale se snižující stavy, není hojný, místy již vymizel. Ke snižování populace papouška kapského přispívá ničení jeho biotopu, nelegální odchyty a v neposlední řadě i místní válečné konflikty a kmenové rozbroje.