AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Puma americká
  • Latinský název
  • Puma concolor

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Třída:savci
Řád:šelmy
Čeleď:kočkovití
Podčeleď:malé kočky
Rod:puma
Druh:puma americká

Váhy a míry

  • Výška v kohoutku:
  • od 61 do 76 cm
  • Délka:
  • od 95 do 243 cm
  • Délka ocasu:
  • od 53 do 82 cm
  • Hmotnost:
  • od 27 do 102 kg

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Puma americká

Puma americká
(Puma concolor)

Popis zvířete

Puma americká (Puma concolor) je velká kočkovitá šelma. Je to největší kočkovitá šelma Severní Ameriky a největší zástupce malých koček.

Alternativní(možné) názvy

Vědecké
- Felis concolor (staré jméno)

Lidové
- kaguár
- kuguár
- lev horský (či horský lev)
- lev stříbrný (či stříbrný lev)
- lev americký (či americký lev)
- a další

Popis

Puma je velikostí srovnatelná s levhartem, i když velikost se liší podle poddruhu a zeměpisné šířky, kde puma žije. Pumy, které obývají tropické oblasti, jsou menší než ty, které žijí blíže k pólům. Samci jsou o polovinu větší než samice.

Puma americká je štíhlá, svalnatá kočka, hlava je v poměru k tělu malá a obličejová část je krátká. Má krátké a kulaté uši. Pumy jsou velmi silné a mrštné, k tomu jim napomáhají silné končetiny a velmi dlouhý, tlustý ocas. Pánevní končetiny jsou delší než přední, to jim dává sílu k dlouhým skokům (až 12 m do dálky, 5 m do výšky). Srst je jednobarevná, žlutohnědá, červenohnědá, hnědošedá i všechny odstíny mezi, záleží na poddruhu. Pumy tropických oblastí bývají zbarveny více do červena. Výskyt černé, melanotické pumy nebyl vědecky potvrzen. Břicho a pysky jsou vždy světlejší až bílé, konce uší a špička ocasu jsou černé. Koťata jsou tmavě skvrnitá, na ocase mají tmavší kroužky.

Existují i velmi světlé, leucistické pumy, a velmi tmavá barevná varieta, i když puma je jedna z mála kočkovitých šelem, u které se nevyskytují melanističtí jedinci.

Pumy patří, ač se to nezdá, mezi malé kočky, jejich nejbližším žijícím příbuzným je jihoamerický jaguarundi, šelma jen o málo větší než kočka domácí. Stejně jako ostatní malé kočky neumí řvát, ale přede, a je příbuznější domácím kočkám, než lvům.

Rozšíření, stanoviště

Puma je společně s kočkou divokou, rysem ostrovidem a levhartem skvrnitým kočkovitá šelma s největším areálem rozšíření. Obývá obě Ameriky, od Kanadského Yukonu přes Andy až k jižnímu cípu Jižní Ameriky. Před příchodem bílých osadníků žily na celém území dnešních Spojených států, z východního pobřeží ale kvůli člověku vymizely a na Floridě jsou kriticky ohrožené.

Pumy se nevyhýbají žádnému vhodnému prostředí, žijí ve všech nadmořských výškách (0 - 4500 m. n. m), daří se jim v horách, v jehličnatém, smíšeném i listnatém lese, v tropických pralesích i ve stepích. Vyhýbají se snad jenom místům, kde žijí jaguáři. Výborně šplhají i plavou, i když nerady.

Jejich přizpůsobivost je často dostává do konfliktu s člověkem.

Biologie

Pumy jsou samotáři, setkávají se jen v době páření. Teritoria dospělých samců mívají rozlohu kolem 250 km², teritoria samic bývají menší, 50 až 150 km². Velikost teritoria ale závisí na množství vhodné kořisti a může se pohybovat od 1000 km² až k pouhým 25 km². Teritorium si vyznačuje močí a škrábanci v půdě nebo ve sněhu, skutečné boje mezi jedinci bývají vzácné.

Oblíbenou kořistí pumy americké jsou kopytníci, jako je jelenec ušatý, jelen lesní a další druhy jelenů. Loví také menší zvířata, jako jsou ursoni, bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývali, skunkové, malí hlodavci a dokonce i hmyz, jako jsou sarančata. Loví také jiné predátory, jako jsou kojoti nebo aligátoři. Mršinami se živí jen málokdy. Mohou napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné.

Loví ze zálohy, ke kořisti se nejprve připlíží a uchvátí ji jediným skokem, často zezadu. Přidrží si ji drápy a usmrtí ji jediným prokousnutím vazu. Ulovenou kořist pak odtáhnou (unesou až sedminásobek své váhy) a zahrabou nebo ukryjí pod vegetaci, kde je chráněná před ostatními masožravci, a kde se k ní puma může vracet, aby se nasytila.

Pumy nemají žádné období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře. Samice je v říji 8 dní. Hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit. Březost trvá 90 - 98 dní. Koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech. Bývají 2-3, každé váží 220-500 g. Mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících věku.

Maso začnou jíst už v 6 týdnech, ale matka je kojí až 3 měsíce. S matkou zůstávají i po odstavu, až dva roky. Sourozenci spolu zůstávají ještě déle, i několik měsíců po té, co se osamostatnili. Samice pohlavně dospívají v 29 měsících, samci o něco později. Rozmnožovat se ale začnou, teprve když mají vlastní teritorium.

V přírodě se dožívají 8 - 10 let, v zajetí mohou žít přes 20 let. Kromě člověka je jejich jediným přirozeným nepřítelem medvěd baribal.

V zajetí se dobře rozmnožují, jsou proto častými chovanci zoologických zahrad. Od mládí chované pumy se dají ochočit, někdy se dokonce chovají i jako zvířata v zájmovém chovu, tzn. doma jako „mazlíček“.

Poddruhy

Je známo až 24 poddruhů pumy americké, rozdělených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště. Některé poddruhy jsou vyhubené, floridský panter (P. c. coryi) je kriticky ohrožený.

- P. c. acrocodia - jihozápadní Mato Grosso, Bolívie, severní Argentina
- P. c. anthonyi - jižní Venezuela
- P. c. araucana - Chile, Argentina
- P. c. azteca - Arizona, Nové Mexiko
- P. c. bangsi - západní Kolumbie, západní Ekvádor
- P. c. borbensis - Amazonská nížina
- P. c. browni - Arizona
- P. c. cabrera - západní a střední Argentina
- Puma kalifornská (P. c. californica) - Kalifornie
- P. c. capricornensis - jihovýchodní Brazílie až severní Argentina
- Puma brazilská (P. c. concolor) - Venezuela, Guyana
- Floridský panter (P. c. coryi) – Arkansas, Louisiana, Florida
- Puma kostarická (P. c. costaricensis) - Nikaragua až Panama
- †Puma východní (P. c. cougar) - Tennessee až východní Michigan
- P. c. greeni - východní Brazílie, jižní část Amazonské nížiny
- P. c. hippolestes - Severní Dakota, Wyoming, Colorado
- P. c. hudsomi - jižní a střední Argentina
- P. c. improcera - Kalifornie
- P. c. incarum - severní Peru, jižní Ekvádor
- P. c. kaibabensis - Nevada, Utah, severní Arizona
- P. c. mayensis - Mexiko až Honduras
- Puma kanadská (P. c. missoulensis) – Britská Kolumbie, Idaho, Montana
- P. c. olympus - Olympský poloostrov, západní část státu Washington
- P. c. oregonensis - Britská Kolumbie, Washington, Oregon
- P. c. osgoodi - střední a východní Bolívie
- Puma patagonská (P. c. pearsoni) - Patagonie, jižní Chile
- P. c. puma - Chile a západní Argentina
- P. c. schorgeri - Minnesota, Wisconsin, Kansas, Missouri
- P. c. stanleyana - Oklahoma, Texas, sever a východ Mexika
- P. c. vancouverensis - ostrov Vancouver

Zajímavost

U populací Střední a Jižní Ameriky předkolumbovského období byla puma uctívaným posvátným zvířetem.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

V kterých českých ZOO je k vidění