AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Sedmihlásek hajní
  • Latinský název
  • Hippolais icterina

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:pěvci
Podřád:zpěvní
Čeleď:rákosníkovití
Rod:sedmihlásek
Druh:sedmihlásek hajní

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 12 do 14 cm
  • Hmotnost:
  • od 14 do 20 g

Stav ohrožení

  • Ohrožen

Facebook

Sedmihlásek hajní

Sedmihlásek hajní
(Hippolais icterina)

Popis zvířete

Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) je malý zpěvný pták z čeledi rákosníkovitých (Acrocephalidae).

Popis

Je menší než vrabec, štíhlý, nenápadně zbarvený. Dorůstá délky 12-14 cm, v rozpětí křídel měří 21-24 cm a váží 14-20 g. Svrchní stranu těla má zelenavě hnědou, se světlým polem v křídlech, spodinu a tenký nadoční proužek světle žlutý, delší, zašpičatělý zobák oranžový, oči černé a končetiny modrošedé. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci pak mají bledší spodinu těla.

V západní a jižní Evropě žije blízce příbuzný sedmihlásek švitořivý (H. polyglotta), který světlé pole v křídlech postrádá a má i hnědé, nikoliv modrošedé končetiny a kratší křídla (ruční letky méně vyčnívající nad raménka).

Zpěv, kterým se samci ozývají nejčastěji z vrcholů stromů, je rychlý a složený z řady žvatlavých, flétnovitých a chraptivých tónů a imitací jiných ptáků. Vábí pronikavým „čočovích“.

Rozšíření

Hnízdí v Evropě a západní i střední Asii, v rozmezí od severovýchodní Francie severně po jihozápadní část Skandinávie, jižně po Švýcarsko, Rumunsko, severní Balkán, Ukrajinu a Krym a východně až po severozápadní úpatí pohoří Altaj. Ve střední Evropě se vyskytuje od května do srpna. Je druhem tažným na dlouhou vzdálenost se zimovišti v subsaharské Africe.

Žije ve světlých listnatých lesích, remízcích, parcích a zarostlých zahradách s hustým podrostem, často blízko vody.

V České republice hnízdí na většině území v nižších polohách v počtu 50-100 tisíc párů. Jeho početnost na našem území v posledních letech mírně klesá.

Potrava

Živí se hlavně hmyzem, ale požírá též pavouky, měkkýše a bobule. Potravu sbírá nejčastěji z větví stromů a keřů, na zem slétá jen zřídkakdy.

Hnízdění

Pohlavně dospívá v druhém kalendářním roce. Ve střední Evropě hnízdí 1x ročně od května do srpna. Křehké, miskovité hnízdo ze stonků, listů, trávy a pavučin, které často obkládá tenkou březovou kůrou, staví ve vidlicích větví stromů nebo vysokých keřů. V jedné snůšce je 4-6 narůžovělých, černě skvrnitých, 18,4 x 13,5 mm velkých vajec, na kterých sedí 12-14 dnů střídavě oba rodiče. Mláďata pak hnízdo opouští po 12-13 dnech.

Taxonomie

Monotypický druh popsaný L. Vieillotem v roce 1817 pod názvem Sylvia icterina (z latinského icterus = nažloutlý).



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii