AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Straka obecná
  • Latinský název
  • Pica pica

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:pěvci
Čeleď:krkavcovití
Rod:straka
Druh:straka obecná

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 40 do 51 cm
  • Rozpětí křídel:
  • od 52 do 60 cm
  • Hmotnost:
  • od 150 do 240 g

Facebook

Straka obecná

Straka obecná
(Pica pica)

Popis zvířete

Straka obecná (Pica pica) je krkavcovitý pěvec velikosti hrdličky, s výrazným černobílým zbarvením a dlouhým stupňovitým ocasem. Má poměrně krátká a široká křídla a její let je ve srovnání s jinými krkavcovitými těžkopádný. Straka se vyskytuje v Eurasii, severní Africe a Severní Americe. Tento druh se dělí na cca 12 poddruhů, ve střední Evropě se vyskytuje straka obecná středoevropská Pica pica pica.

Popis

U strak obecných se samec od samice neliší vzhledem. Typické jsou zřetelně oddělené černé a bílé plochy. Černá je hlava, horní část hřbetu, krk, vole, ocas, valná většina křídla. Bílá jsou prsa a břicho, lopatky, dolní část hřbetu, kostřec a vnitřní prapory ručních letek. Černé části křídel a rýdovací pera nejsou opravdu černá. Jak je vidět na obrázku straky v letu, ocas se leskne do zelena a křídla do modra. Mláďata nemají kovový lesk v černém peří a mají širší černý okraj bílých částí ručních letek.

Délka těla straky je 40-51 cm, ale 20-30 cm z toho je ocas. Rozpětí křídel je 52-60 cm. Váha kolísá mezi 150 až 240 g.

Rozmnožování

Straky staví poměrně bytelné "nepořádné" hnízdo většinou vysoko v korunách stromů i v klidných ulicích měst. Základním materiálem jsou suché větve pokryté hlínou a drnem. Hnízdní kotlinku vystýlá kořínky, stébly a chlupy. Hnízdo je shora kryto jakousi stříškou z větviček. Tato stříška má chránit hlavně před případnými útočníky. První vajíčka se v hnízdech mohou objevovat již v průběhu března. Ve snůšce bývá 5-8 vajec, výjimečně i více. Vajíčka jsou olivově skvrnitá, mnohdy i s tmavší čepičkou. Na vejcích sedí 17-18 dní většinou jen samice a pak jsou mláďata ještě dalších 22-27 dní krmena oběma rodiči na hnízdě. Po výletu z hnízda zůstávají mladí s rodiči až do příštího jara.

Většina párů nevyužije staré hnízdo. Díky tomu, že jejich stavby jsou bytelné a trvalé, používají opuštěná stračí hnízda mnozí další ptáci(poštolky, kalousi).

Potrava

Straky mají velmi rozmanitý jídelníček. V podstatě jsou schopny živit se čímkoliv včetně odpadků. V přírodě se živí převážně různým hmyzem, měkkýši, drobnými obratlovci, či většími mršinami, ale i rostlinnou stravou, převážně semeny a různými plody. Při sběru potravy se často prochází po zemi, ale sbírá potravu i na stromech a podobně. Straka vybírá z hnízd vejce a mláďata, což je důvod, proč bývá označována za škodnou. Není však jisté, do jaké míry vlastně dokáže ovlivňovat populace menších ptáků.

Výskyt

Straka obecná žije v celé Evropě (s výjimkou Islandu), severní Africe, na většině území Asie a odtud pronikla i na západ Severní Ameriky. Její výskyt je omezen hlavně vhodnými hnízdišti, ale v blízkosti lidských sídlišť je ochotna hnízdit i na zemi (např. v tundře). Na většině území se jedná o stálý druh. Ve druhé polovině 20. století její stavy stoupaly, což je mimo jiné způsobeno tím, že se naučila žít v blízkosti člověka.

V České republice je rozšířena téměř na celém území, méně se vyskytuje v horských oblastech (i když bylo zaznamenáno i hnízdění na Mísečkách a ojediněle jde straku potkat i ve vyšších polohách). Nemá ráda souvislé zemědělské plochy bez stromů ani naopak příliš rozsáhlé lesní porosty. Vyhovuje jí rozmanitá "parková" krajina a blízkost lidských sídlišť. V období 2001-2003 byla početnost strak na našem území odhadována na 50 000 - 100 000 párů.

Poddruhy

- P. p. asirensis
- P. p. bactriana
- P. p. bottanensis
- P. p. camtschatica
- P. p. fennorum
- P. p. galliae
- P. p. hemileucoptera
- P. p. leucoptera
- P. p. mauretanica
- P. p. melanotos
- P. p. pica
- P. p. sericea



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii

V kterých českých ZOO je k vidění