AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Velšteriér

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:savci
Řád:šelmy
Čeleď:psovití

Plemeno psa

  • Země původu:
  • Velká Británie
  • Hmotnost pes:
  • od 9 do 9,5 kg
  • Hmotnost fena:
  • od 9 do 9,5 kg
  • Výška pes:
  • 39 cm
  • Výška fena
  • 39 cm
  • Barva:
  • černá s tříslovým pálením
  • šedočerná s tříslovým pálením
  • Skupina FCI:
  • 3-teriéři
  • Sekce FCI:
  • 1-vysokonozí a středně velcí teriéři
  • FCI:
  • standard

Facebook

Velšteriér

Velšteriér

Popis zvířete

Velšteriér je středně velký, živý a veselý pes, který byl po staletí chován v severním Walesu. Ve Walesu, který byl bohatý na zvěř, byl používán k lovu na lišku a jezevce. Vzhledem připomíná malého airedale teriéra. S tímto ale má velice málo společného – velšteriér je mnohem starší, ve Walesu původní rasa teriéra.

Historie

Velšteriér je jedno z nejstarších plemen teriéra, který je ve své vlasti Walesu chován mnoho staletí. Waleský král Hywel Dda neboli Howell Dobrý vypracoval v 10, století na tehdejší dobu moderní sbírku zákonů, ve které rozlišuje tři druhy loveckých psů – psa stopovacího, španěla a greyhounda – a dále uvádí tři druhy psů „Cur“ – mastifa, pasteveckého psa a psa „House Cur“ což zřejmě bylo označení pro velšteriéra nebo jeho předchůdce. Dnes slovo „Cur“ odpovídá českému podvraťák, lotr, sketa, darebák, hafan a toto pocházi z keltského slova „Cu“, které má protějšek v řeckém slově kuon nebo latinském canis (pes). Waleské slovo „Ci“ znamená pes, množné číslo jsou „Cwn“. Velšteriér byl ve středověku byl označován slovem „Daergi“ (v množném čísle „Daear-Ci-Gwn“) z čehož se odvozuje dnešní „Daer-Ci-Cymru“. Slovo „Daerci“ se vyskytuje už ve středověké waleské poezii.

Velšteriér je všeobecně považován za praotce všech britských teriérů,který se nejvíc podobá již vymřelému Old English Black and Tan teriérovi. Velšteriéři byli používáni k lovu ve smíšených smečkách s vydraři, foxhoudy a jinými honiči. První písemný záznam o chovu psů podobných dnešnímu velšteriérovi pochází z roku 1750. Jednalo se o rodinu Jonesovou z Ynysforu v dřívějších hrabstvích Merionethshire a Caernarfonshire, která se chovem těchto psů systematicky zabývala. Ze začátkem 19. století existují záznamy o smečkách velšteriérů ve středním a severním Walesu.

Proslulá byla na příklad smečka Aberllechova z distriktu Senabridge. V roce 1886 byl založen první Welsh Terrier Club, který záhy formuloval první standard „velše“. V této době, kdy velšteriér ještě nebyl vyšlechtěn do dnešní podoby, docházelo často k zámněně velšteriéra s hrubosrstým Black and tan teriérem. Dokonce “Kennel Club” vedl ve Stud Book velšteriéra pod názvem: Welsh- or Old English Wire- haired Black and Tan Terrier. Bylo zvykem, že na výstavách soutěžili stejní jedinci v obou těchto kategoriích. Na příklad pes Dick Turpin vyhrál na stejné výstavě první cenu jak v kategorii “velšů“, tak ve třídě Old English Wire- haired Black and Tan Terrier. V této době se šlechtitelské úsilí zaměřilo na odstranění neestetických forem psů, jako krátké těžké hlavy, vypouklé oči, či barvy odlišné od Black and Tan. Do chovu byli zakřížni airedale a irští teriéři, bedlingtoni, manchester teriér, kolie a další dnes již neidentifikovatelné rasy psů. Důkazem těchto křížení jsou dodnes se objevující štěňata s velkými bílými znaky.

S postupujícím upevňováním charakteristických znaků velšteriéra rostla jeho obliba, takže už v roce 1895 byl „velš“ vystavován prakticky na celém světě. Mezi 1. a 2. světovou válkou se o chov velšteriéra nebývalou měrou zasloužil Walter.S.Glynn (chovatelská stanice Brynhir). Především díky jeho chovatelskému úsilí se podařilo chov konsolidovat a upevnit pozici rasy v tehdy těžké konkurenci drsnosrstého foxteriéra.

Popis

Velšteriér je středně velký, vysoce aktivní a otužilý pes. Přes svoje menší fyzické proporce se jedná o psa dominantního, který je vždy připraven si své místo ve smečce dobít a obhájit. Vztah k člověku je přátelský, zejména k dětem má vztah jako ochránce a kamarád. „Architekt“ velšteriéra W.S.Glynn popisuje v roce 1900 ideálního velšteriéra takto:“ Můj ideální velšteriér je gentleman, žádný přehnaný snob. Když nejde o to, aby chytal škodnou, má být klidný, mírumilovný, přátelský a poslušný. Pokud se ocitne na válečné stezce, pak se musí jeho pozornost soustředit plně na škodnou….“ O něco dále pak W.S.Glynn píše: „Je na něm patrná velká odvaha a odhodlanost, spojená s určitým výrazem nevinnosti. Přesto z tohoto psa vyzařuje: Snesu toho hodně a jsem k tomu také pevně odhodlán, ale moje trpělivost má své meze….“

Použití

-Pro svoje vrozené vlohy je vhodný k použití jako lovecký pes – jeho specialitou je norování. Zéjmena se uplatňoval a stále ještě uplatňuje při lovu lišek a jezevců.
-Jeho milá povaha a „příruční“ velikost spojena s robustni konstitucí z něj dělá ideálního společenského a rodinného psa, který se stará nejen o zábavu, ale i o hlídání svého teritoria.
-Jeho poslušnost a inteligence ho předurčují i ke sportovnímu výcviku, zejména pro:
-pro sportovní výcvik všeobecné poslušnosti a stopováni
Agility
Mobility



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii