AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Vrána černá
  • Latinský název
  • Corvus corone

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:pěvci
Čeleď:krkavcovití
Druh:vrána černá

Váhy a míry

  • Délka:
  • od 45 do 49 cm
  • Rozpětí křídel:
  • od 93 do 104 cm
  • Hmotnost:
  • od 600 do 700 g

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Vrána černá

Vrána černá
(Corvus corone)

Popis zvířete

Vrána černá (Corvus corone) je středně velkým druhem pěvce z čeledi krkavcovitých (Corvidae).

Popis

Dorůstá délky 45-49 cm, v rozpětí křídel měří 93-104 cm a dosahuje hmotnosti 600-700 g. Peří má černé s modrým leskem, černého zbarvení jsou také končetiny a silný, u kořene opeřený, na konci mírně zakřivený zobák. Obě pohlaví jsou zbarvena stejně, mladí ptáci mají hnědší zbarvení křídel.

Může být relativně snadno zaměněna s mladými jedinci havrana polního (C. frugilegus), kteří mají strmější čelo. V letu ji lze pak od ostatních krkavcovitých odlišit díky téměř rovnému konci ocasu, který je u havrana polního jasně zakulacený a u krkavce velkého (C. corax) klínovitý.

Ozývá se drsným a hlasitým „krá“, často v řadě za sebou.

Rozšíření

Tvoří dvě subspecie; první - Corvus corone corone - se vyskytuje v západní polovině Evropy, a druhá - Corvus corone orientalis - ve východní Asii v rozmezí od řeky Jenisej až po Japonsko. Ve východní polovině Evropy ji zastupuje blízce příbuzná vrána šedá (C. cornix) - hranice mezi rozšířením obou druhů prochází také Českou republikou, kde ji tvoří řeka Labe. Na takovýchto místech může docházet také k jejich křížení. Je stálá až potulná.

Žije v otevřených krajinách s lesy, většinou blízko vod, místy proniká také do měst.

Evropská populace druhu je odhadována na 5,5-12 milionů hnízdících párů. V České republice hnízdí od nížin po 1300 m n. m. v počtu 3-6 tisíc párů.

Sociální chování

Hnízdící ptáci jsou teritoriální, po zbytek roku se však často zdržují v hejnech až o 100 jedincích, kteří společně i hřadují.

Potrava

Je všežravá, její potrava je však převážně živočišná. Požírá hmyz, žížaly, červy, malé savce, ryby, měkkýše, mršiny, odpadky, semena a plody; plení též hnízda jiných ptáků. K potravě s tvrdou skořápkou, jakou má např. ořech, se občas snaží dostat tak, že ji z výšky pouští na tvrdý povrch.

Hnízdění

Pohlavně dospívá až ve věku 3 let. Je monogamní, páry spolu přitom setrvávají po celý život. Velké hnízdo z větví, které vystýlá travou, chlupy a jinými měkkými materiály, staví oba ptáci vysoko ve vidlicích větví stromů, na sloupech nebo na skalách. Během března až dubna klade 3-6 zelenavých, hnědě skvrnitých, 39,7 x 28,1 mm velkých vajec, na kterých sedí 18-21 dnů samotná samice krmená samcem. Mláďata, která již krmí oba rodiče, pak hnízdo opouští po 28-35 dnech. Zatím nejvyšší zaznamenaný věk u volně žijícího jedince činí 19 let a 2 měsíce.

Systematika

Vrána černá byla společně s vránou šedou dlouho považována za subspecii vrány obecné a označována proto pod názvem vrána obecná černá (Corvus corone corone). Z podrobného průzkumu provedeného v roce 2003 (Parkin et al.) však vzhledem k významným rozdílům ve zbarvení obou druhů a snížené genetické životnosti kříženců vyplynulo, že by měli být považovány za dva oddělené druhy. Tento názor je však stále částí ornitologů považován za kontroverzní, protože nemá podporu v molekulárních studiích. Ty ukázaly, že zcela odlišné jsou východoasijské populace vran (Corvus corone orientalis), mezi evropskými poddruhy však neodhalily žádné výrazné genetické rozdíly. Mimimálně je jasné, že dochází k významné výměně genetických informací mezi vránou šedou a vránou černou. Na druhou stranu existence a udržování úzké hybridní zóny ukazují na rozdíly v ekologii a etologii obou druhů, stejně jako na existenci pohlavního výběru, upřednostňujícího partnera z určité populace. Situace vyžaduje další důkladný průzkum.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii