AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Výr virginský
  • Latinský název
  • Bubo virginianus

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:ptáci
Podtřída:letci
Řád:sovy
Čeleď:puštíkovití
Rod:výr
Druh:výr virginský

Váhy a míry

  • Výška v kohoutku:
  • od 46 do 68 cm
  • Rozpětí křídel:
  • od 101 do 153 cm
  • Hmotnost:
  • 1400 g

Stav ohrožení

  • Ohrožen

Mapa výskytu

vyskyt

Facebook

Výr virginský

Výr virginský
(Bubo virginianus)

Popis zvířete

Výr virginský (Bubo virginianus) je statný a velký pták, jeden z mnoha zástupců rodu Bubo. Obývá severní, střední i jižní Ameriku. Je to velice přizpůsobivý pták s velkým rozsahem rozšíření, ačkoli není v Americe tak rozšířený, jako sova pálená.

Výskyt

Většinu času tráví výr virgirginský na stromech v jehličnatých, listnatých i ve smíšených lesech, tropických deštných lesech, v prériích, pampách, hornatých oblastech, subarktických tundrách, pouštích, u skalnatých pobřeží a v některých městských oblastech. Ačkoli je jeho výskyt méně obvyklý ve více extrémních oblastech (tj. „srdce“ pouští, příliš husté deštné lesy, vysoké oblasti v arktických tundrách), obývá většinu lokalit v Americe.

Popis

Výr virginský dosahuje 46 až 68 cm na výšku, rozpětí křídel 101 až 153 cm a hmotnosti zhruba 1400 g. Obecně jsou největší sovy nejblíže u polárních oblastí a nejmenší sovy poblíž rovníku. Samice jsou o něco větší než samci. Dospělé sovy mají velké ušní chvostky, rudohnědou tvář a bílou srvrnu na hrdle. Vrchní část těla je kropenatá, spodek těla tvoří žlutohnědé svislé vlnkování. Ušní „chvostky“ tvoří pouze pera a nijak nesouvisí se sluchovým ústrojím. Mají skvělý sluch, který jim umožňuje nalést přesné umístění jejich kořisti.

Potrava

Výr virginský na svou kořist číhá na vysokých stromech. Potrava tohoto výra je velice různorodá, ale žere převážně malé až střední savce, např. krysy, veverky, myši, krtci, skunci, rejsci, netopýry, lasice, ale také ptáky, hmyz, korýše, obojživelníky, plazy nebo ryby. Na vybraných území se stávají jeho důležitou součástí potravy i zajíci nebo králíci.

Chování

Dospělci vydávají čtyřslabičné, někdy pětislabičné „ho-ho-hoo hoo hoo“, mláďata většinou vydávají syčivé a prskavé zvuky.

Období páření se liší spolu s areálem rozšíření, může začínat už v lednu a únoru. Páry většinou využívají opuštěných hnízd od jiných druhů ptáků, někdy hnízdí v dutinách či na skalních útesech. Samice snese nejčastěji bílá 2-3 vejce, je-li dostatek potravy tak i 6, oba rodiče na nich sedí zhruba 35 dní.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii