AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Žirafa angolská
  • Latinský název
  • Giraffa camelopardalis angolensis

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:strunatci
Podkmen:obratlovci
Třída:savci
Řád:sudokopytníci
Čeleď:žirafovití
Rod:žirafa
Druh:žirafa
Poddruh:žirafa angolská

Facebook

Žirafa angolská

Žirafa angolská
(Giraffa camelopardalis angolensis)

Popis zvířete

Žirafa angolská, vědecky označovaná jako Giraffa camelopardalis angolensis, je jedním z poddruhů žiraf, které obývají africký kontinent. Její domovinou je především jihozápadní Angola, ale tato zvířata lze nalézt i v jižních částech Demokratické republiky Kongo a severovýchodní Namibie.

Žirafa angolská se vyznačuje svým jedinečným vnějším vzhledem. Má velké tmavé skvrny pokrývající její hřbet, které jsou v pravidelných intervalech odděleny světlejšími pruhy. Skvrny mají tendenci být nepravidelné a mohou se lišit v závislosti na konkrétním jedinci. Její srst má jemnou, hedvábnou texturu a její nohy jsou poměrně dlouhé, dokonce i pro standardy žiraf.

Dospělí samci žirafy angolské mohou dosáhnout výšky až 5,5 metru, zatímco samice bývají o něco menší, obvykle dosahují maximálně 5 metrů. Žirafy angolské jsou známé svými dlouhými krky, které jim umožňují dosahovat listí na vysokých stromech, které ostatní býložravci nemohou sníst. Navíc mají také dlouhé a silné jazyky, které mohou používat k dosažení listů hluboko uvnitř větví stromů.

Žirafa angolská je býložravec, její strava se skládá převážně z listů akácií a dalších druhů stromů a keřů, které rostou v jejich přirozeném prostředí. Jsou také známé tím, že konzumují ovoce a květiny, pokud jsou dostupné.

V divoké přírodě žirafa angolská žije v několikahlavých skupinách, které se obvykle skládají z několika samic a jejich mláďat, zatímco dospělí samci často žijí samotářsky. Tyto zvířata jsou velmi sociální a mají komplexní sociální strukturu založenou na hierarchii.

Je důležité poznamenat, že žirafa angolská je v současnosti považována za zranitelný druh na seznamu IUCN. Její populace je ohrožena především kvůli ztrátě přirozeného prostředí, nelegálnímu lovu pro maso a kůže a také kvůli konfliktům s lidmi, kteří je považují za škůdce. Důležité jsou proto snahy o ochranu a zachování tohoto druhu pro budoucí generace.