Zpět na seznam

Bazilišek dlouhonohý

Laemanctus longipes

Foto: Bazilišek dlouhonohý
Známé také jako
  • Ježíšova ještěrka
Taxonomie
Říše živočichové
Kmen strunatci
Podkmen obratlovci
Třída plazi
Řád šupinatí
Podřád ještěři
Čeleď leguánovití
Rod bazilišek
Popis zvířete
Bazilišek dlouhonohý, znaný také pod jeho latinským názvem Laemanctus longipes, je fascinující druh ještěra, který patří do rodiny chameleonů. Toto zvíře, původem z tropických oblastí Střední Ameriky, včetně Mexika, Belize a Guatemaly, je známo pro své charakteristické dlouhé, štíhlé nohy, které mu daly jeho jméno.

Bazilišek dlouhonohý má úzké tělo s výrazným hřebenem podél těla a krku a měří obvykle mezi 10 a 15 cm, s ocasem, který může dosahovat až 30 cm délky. Jeho zbarvení se pohybuje od světle zelené po tmavě zelenou, což mu umožňuje dobře se maskovat ve svém přirozeném prostředí. Samci jsou obecně větší a mají výraznější hřeben než samice.

Tato zvířata jsou stromová a nejčastěji je najdeme v korunách stromů v deštných pralesích a mangrovových porostech. Jsou to převážně denní tvorové, kteří se živí hmyzem a dalšími malými bezobratlými.

Bazilišek dlouhonohý je znám svými unikátními nohama, které jsou nejen velmi dlouhé, ale také neuvěřitelně pružné a flexibilní. Tyto nohy mu umožňují pohybovat se s lehkostí a obratností po větvích a listech stromů. Když je v ohrožení, může tento bazilišek skákat z větve na větev a uprchnout rychlostí až 30 km/h.

Rozmnožování probíhá převážně v období dešťů. Samice klade 2-4 vejce do země nebo do hniloby, které se po 60-90 dnech líhnou. Mláďata jsou samostatná hned po vylíhnutí a rychle se učí lovit a schovávat se před predátory.

Bazilišek dlouhonohý je v současnosti považován za druh s nejmenším rizikem vyhynutí. Přesto je pro jeho přežití klíčová ochrana jeho přirozeného prostředí, kde je ohrožen především ztrátou životního prostoru kvůli kácení lesů a změnám klimatu.
Nové fotografie zvířat