Taxonomie

Váhy a míry

Biologická data

Popis zvířete

Karakal (Caracal caracal) je zvíře patřící do rodiny kočkovitých. Je známý také pod názvy pouštní lýkožrout nebo perský levhart. Sídlí především v oblastech suchých savan a polopouští v Africe a západní Asii, kde si vytváří teritoria rozkládající se až na 1000 kilometrů čtverečních.

Karakal je středně velké zvíře, které může dosáhnout hmotnosti až 19 kilogramů u samců a až 15 kilogramů u samic. Je o něco menší než puma, měří 60-92 cm na délku s 23-31 cm dlouhým ocasem. Jeho výška v ramenou se pohybuje kolem 40-50 cm. Tělo karakalu je štíhlé a svalnaté, což mu umožňuje dosáhnout rychlosti až 50 km/h a skočit až 3 metry vysoko.

Charakteristickým znakem karakalu jsou jeho dlouhé, ostré uši, které jsou zakončené černou špičkou s dlouhými černými chomáči. Má také krátkou srst, která se může lišit od zlatavě hnědé až po červenohnědou, s bělavým podbradem a břichem. Oči jsou velké a výrazné, obvykle zelenkavé nebo hnědé barvy.

Karakal je samotářské zvíře a většinu dne tráví spánkem nebo odpočinkem v úkrytu. Je aktivní především v noci, kdy loví různé druhy kořisti, jako jsou hlodavci, ptáci, plazi nebo menší antilopy. Má velmi dobře vyvinutý zrak a sluch, které mu umožňují efektivně loví i za šera.

Karakaly jsou známé svými skokovými schopnostmi, které jim umožňují chytat i ptáky přímo ve vzduchu. Přestože jsou to převážně masožravci, někdy se mohou živit i rostlinnou stravou.

Samice karakalu rodí 1-6 mláďat po gestaci trvající 78-81 dní. Mláďata zůstávají s matkou až do věku jednoho roku, kdy se od ní odpojují a začínají si vytvářet vlastní teritorium.

Přestože se karakal někdy chová v zajetí, je v mnoha oblastech svého rozšíření ohrožen následkem ztráty přirozeného prostředí, lovu pro kožešinu nebo konfliktů s lidmi. V některých zemích je karakal chráněn zákonem a jeho lov je zakázán.