Říše: | živočichové |
Kmen: | členovci |
Podkmen: | šestinozí |
Třída: | hmyz |
Řád: | motýli |
Čeleď: | lišajovití |
Rod: | dlouhozobka |
Druh: | dlouhozobka svízelová |
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) je noční motýl patřící mezi lišajovité, který patří v České republice k poměrně hojným druhům, ale směrem na západ ve střední Evropě je pak vzácnější. Narozdíl od většiny ostatních nočních motýlů, lítá dlouhozubka přes den za poledního slunce a i v noci podobně jako ostatní dlouhozubky.
Dlouhozobku lze poznat podle rychlého kmitavého letu a mimořádně dlouhého sosáku. Je poměrně malá, s rozpětím předních křídel cca 5 cm, každé křídlo je tak 2 až 2,5 cm dlouhé. Zavalitější tělo a první pár křídel mají šedohnědou barvu, druhý pár křídel je dooranžova. Zadeček je poset odstávajícími šupinami s bílými a černými skvrnkami.
Samičky během sání potravy kladou pojednom vajíčka na svízel, na ptačince a podobné, která mají nazelenalou barvu. Vajíčka jsou hladké malé koule.
Po 4 až 6 dnech se z vajíček líhnou malé zelené housenky, které jsou na hřbetě bíle tečkovány. Housenka se vyvíjí přibližně 20 dnů, načež se následně zakuklí.
Jelikož se dlouhozobka rodí v Česku v průběhu roku ve dvou generacích, první generace housenek se objevuje mezi zářím a říjnem a druhá mezi červnem až srpnem. Mezi hostitelské rostliny, na kterých se housenka živí, patří různé druhy svízelů.
Housenka před stádiem kukly změní barvu na hnědou a vytvoří si řídký podzemní kokon, ve kterém se dlouhozobka vyvíjí. Kukla je pak světle okrově zbarvená s tmavším žilkováním. Dospělci se z kokony líhnou v poledních hodinách a po ztuhnutí křídel odlétají.
Dlouhozobka svízelová patří mezi tažné druhy. Vyskytuje se na okrajích lesů, výslunných stráních, ve stepních oblastech, parcích, zahradách a i často uprostřed velkoměst. Byl pozorován i vysoko v horách, kde se může rozmnožovat, ale kvůli chladnému podnebí zde nemůžou generace dlouhodobě přežívat a populace je závislá na migrujících jedincích z nižších oblastí.
Vzhledem ke své nenáročnosti na život se vyskytuje v celé Evropě vyjma nejsevernějších oblastí od Portugalska po Turecko. Mimo Evropu se vyskytuje taktéž v severní Africe a Asii. Trvale se vyskytuje v jižní Evropě a v částech střední Evropy, kde je tepleji. Na území České republiky migruje každoročně velký počet jedinců z jižnějších oblastí a to převážně v průběhu května.
Do Česka přilétá každoročně dlouhozobka na začátku léta z jihu. Imága létají od srpna do pozdního podzimu, kdy se opět vracejí na jih do teplejších krajin, aby se následujícího roku tito jedinci opět na území zrodu vrátili.
Dlouhozobku se sice řadí mezi noční motýly, přesto ji je možné potkat spíše za dne, kdy saje nektar z květů všemožných druhů rostlin. V přírodě to jsou to nejčastěji hadince, mydlice, bodláky, hvozdíci a různé druhy chrp, v zahradách pak plamenka, kakosty či petúnie. Na rozdíl od jiných druhů motýlů není vybíravá a nachází se všude, kde je dostatek rozkvetlých květin. Při sání neusedá na květ a rychlým třepotáním křídel, podobným kolibřičímu letu, se udrží ve vzduchu. Proto v případě laiků dochází k záměně dlouhozobky s kolibříkem.
Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii