AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Vřetenuška obecná
  • Latinský název
  • Zygaena filipendulae

Známé také jako

  • Vřetenuška tužebníková

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:členovci
Podkmen:šestinozí
Třída:hmyz
Řád:motýli
Čeleď:vřetenuškovití
Rod:vřetenuška
Druh:vřetenuška obecná

Váhy a míry

  • Délka:
  • 18 mm
  • Rozpětí křídel:
  • 38 mm

Stav ohrožení

  • Neohrožen

Facebook

Vřetenuška obecná

Vřetenuška obecná
(Zygaena filipendulae)

Popis zvířete

Vřetenuška obecná, někdy také vřetenuška tužebníková, (Zygaena filipendulae) je drobný motýl z čeledi vřetenuškovitých. Do této čeledi patří řada podobných druhů, které se navzájem odlišují především počtem a také uspořádáním červených skvrn. Patří mezi denní motýly.

Vzhled

Tento motýl má délku přibližně 18 mm, rozpětí křídel je 38 mm. Přední křídla jsou leskle černá s šesti párově uspořádanými červenými skvrnami, které někdy splývají. Zadní křídla jsou intenzivně červená s černým lemem. Nápadné zbarvení působí jako varování před jedem, který je schopna vylučovat. Tvar kyjovitě ztloustlých tykadel dal vřetenuškám jméno.

Housenky jsou zelené s černými a žlutými skrvnami. Mají na sobě porost řídkých chlupů.

Výskyt

Vřetenuška je hojná na loukách v celé Evropě. Jedná se o nejhojnější druh rodu vřetenuškovití. Vyskytuje se od června do srpna.

Způsob života

V klidu motýl usedá např. na květ, tykadla natáhne dopředu a křídla složí do střechovitého tvaru. Často sedí více jedinců na jednom květu a pomalu společně přelétávají na další. Je aktivní ve dne.

Vylučují jedovatý sekret, který obsahuje kyanovodík a histamin. Tento sekret je vylučován žlázami za hlavou. Díky tomu je např. pro ptáky nejen nechutná, ale také jedovatá. To jí spolu s výstražným zbarvením poskytuje vhodnou ochranu před predátory.

Rozmnožování

Motýl klade vajíčka především na bobovité rostliny. Zimu přežívá v sírovitě žlutém pergamenovitém zámotku vřetenovitého tvaru na stéble trávy.

Potrava

Nejoblíbenější živnou rostlinou tohoto motýla je u nás štírovník. Housenky se živí především bobovitými rostlinami. Imago saje šťávy hlavně na bodlácích, pcháčích, lopuchu, dobromysli a chrpách.



Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii