Zpět na seznam

Gibon bělolící

Nomascus leucogenys

Taxonomie
Říše živočichové
Kmen strunatci
Podkmen obratlovci
Třída savci
Nadřád placentálové
Řád primáti
Podřád vyšší primáti
Čeleď gibonovití
Rod gibon
Biologická data
Délka březosti od 7 do 8 m
Popis zvířete
Gibon bělolící (Nomascus leucogenys), také známý jako gibon čínský, je atraktivní a impozantní primát, který patří do rodiny gibonů (Hylobatidae). Tato zvířata jsou známa svou úchvatnou agilitou a obratností během věšení a brachacího pohybu mezi stromy v tropických deštných pralesích.

Gibon bělolící má štíhlé tělo a dlouhé končetiny, které mu umožňují účinně se pohybovat po stromech. Dospělí jedinci mohou dosáhnout tělesné délky až 60 cm a vážit mezi 5 až 8 kilogramy. Srst je obvykle černá, s kontrastními bílými lícními skvrnami, odtud jeho název "bělolící". Giboni bělolící jsou také jedineční svými odlišnými sexuálními dimorfismy - samci mají černou srst s výraznými bílými lícemi, zatímco samice mají šedou až světle hnědou srst s bílými lícemi.

Tyto gibony jsou známé svými hlasitými zpěvnými projevy, které mohou být slyšet na velké vzdálenosti. Tyto zvukové signály slouží k označení jejich teritoria a k přilákání partnera.

Ve volné přírodě se gibon bělolící stravuje především ovocem, listy a květy, ale také konzumuje hmyz a malé obratlovce. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné pralesy a horské lesy v jihovýchodní Asii, zejména v Číně a Vietnamu.

Gibon bělolící je monogamní druh, což znamená, že se páry tvoří doživotně. Samice rodí jedno mládě každé dva až tři roky, které je poté několik let závislé na matce.

Bohužel, gibon bělolící je v současnosti klasifikován jako kriticky ohrožený druh na červeném seznamu IUCN. Jeho populace je v průběhu let klesající, především kvůli ztrátě přirozeného prostředí a nelegálnímu lovu. Současná ochrana se snaží o záchranu a obnovu populace tohoto fascinujícího primáta.
V kterých českých ZOO je k vidění
Nové fotografie zvířat