Taxonomie

Popis zvířete

Sýkora bělolící, vědecky známa jako Parus rufonuchalis, je druhem zvířete patřícího do řádu pěvců a do čeledi sýkorovitých. Je to malý, zavalitý pták s krátkými, silnými křídly a dlouhým, robustním ocasem.

Zbarvení tohoto druhu je průměrně pestrobarevné. Hlava a horní části těla jsou převážně černé, zatímco spodní část těla je bílá. Jméno bělolící dostala díky charakteristickému bílému pruhu na tváři, který se táhne od základny zobáku až k zadní části hlavy. Tento jedinečný znak je dobře viditelný a je to hlavní rozlišovací prvek tohoto druhu.

Sýkora bělolící je výjimečná svým zpěvem, který se skládá z různých melodických zvuků a zvukových efektů. Je to zvíře s širokou škálou vokalizací, které využívá k komunikaci s ostatními jedinci svého druhu, jako jsou varování před predátory nebo námluvy.

Její potravou jsou převážně hmyz a pavouci, ale konzumuje i semena a ovoce. Během hnízdní sezóny se výrazně zaměřuje na hmyz a jeho larvy, které poskytují nezbytné živiny pro růst a vývoj jejích mláďat.

Tato sýkora je známá tím, že staví svá hnízda v dutinách stromů nebo v umělých hnízdech. Samice obvykle klade 4 až 8 vajec, která jsou bílá s jemnými hnědými skvrnami. Inkubace trvá zhruba dva týdny a oba rodiče se podílejí na krmení mláďat.

Sýkora bělolící je rozšířena převážně v lesnatých oblastech Asie, především v Číně, Japonsku a na Korejském poloostrově. Je známa svou přizpůsobivostí, což jí umožňuje žít v široké škále prostředí, včetně městských parků a zahrad.

Přestože je její populace relativně stabilní, je stále ohrožena ztrátou přirozeného prostředí, predací a konkurencí s jinými druhy ptáků. Proto je důležité zajistit její ochranu a zachování jejích přirozených stanovišť.