AtlasZvířat.cz

Ve zkratce

  • Český název
  • Mravenec lesní
  • Latinský název
  • Formica rufa

Taxonomie

Říše:živočichové
Kmen:členovci
Podkmen:šestinozí
Třída:hmyz
Řád:blanokřídlí
Čeleď:mravencovití
Rod:formica
Druh:mravenec lesní

Stav ohrožení

  • Ohrožen

Facebook

Mravenec lesní

Mravenec lesní
(Formica rufa)

Popis zvířete

Mravenec lesní (Formica rufa L.) je teplomilný blanokřídlý sociální hmyz patřící do skupiny lesních mravenců. Velice se podobá svým příbuzným, mravenci lesnímu menšímu (Formica polyctena), mravenci lučnímu (Formica pratensis) a dalším mravencům podrodu Formica. Stejně jako oni si staví velká, kupovitá mraveniště na okrajích lesů.

Popis

Čelo, temeno hlavy a celý zadeček je černohnědý (až černý), hruď červenohnědá. Na pronotu (předohruď - ploška mezi hlavou a krovkami) a mesonotu (hřbetní povrch středohrudi) bývá tmavá skvrna. Skoro žádné ochlupení. Tento druh má zakrnělé žihadlo s jedovou žlázou na konci zadečku obsahující známou kyselinu mravenčí a kusadla, která plní mnoho funkcí (obrana, transport materiálu, porcování potravy).

Dělnice
Délka těla 6-9 mm jedná se o neplodné modifikace samičky bez křídel žijící až 6 let. Tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi zajišťující chod celého mravenčího státu. Dělnice shánějí potravu, starají se o potomstvo a chrání hnízdo.

Samička (Královna)
Pohlavní jedinec délky 11 mm podobně zbarvený jako dělnice, až na hruď a zadeček který je silně lesklý. Je krátkodobě okřídlená, po páření si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. V říši hmyzu se jedná o jednoho z nejdéle žijících tvorů, dožívá se až dvaceti let.

Samec
Tmavě zbarvený okřídlený pohlavní jedinec veliký jako dělnice. Žije velice krátkou dobu, po páření „svatebním letu“, umírá.

Výskyt

Staví typické kupy v jehličnatých lesích. Velmi užitečný, protože spotřebuje množství hmyzu. Jde o Eurosibiřský druh rozšířený na celém území Evropy (kromě jižní části), mírném pásu Sibiře, Kavkazu a Severní Ameriky. Obývá jehličnaté i listnaté lesy.

Hnízdo (Mraveniště)

Mravenec lesní staví z jehličí a větviček vysoké osamělé kupy vysoké obvykle kolem 50 cm, na lesních světlinách nejčastěji ve smrkových lesích. Uprostřed kupy bývá vždy pařez, kde oplodněná královna zakládá kolonii, která bývá osídlena, až 40 let. Oblý tvar a výška hnízda je ovlivněná mírou osvětlení mraveniště, při nedostatku světla dosahuje hnízdo výšky až 2 m, aby zachytilo co nejvíce slunečních paprsků. Pro regulaci teploty má hnízdo svůj klimatizační systém, který udržuje stálou teplotu pomocí otevírání a zavírání vchodů. Podzemní část mraveniště bývá dvakrát větší než část na povrchu. V zimě se mravenci stahují hlouběji do podzemí, kde hybernují.

Založení kolonie a způsob života

Zvláštností tohoto druhu je, že tvoří dva odlišné typy společenství monogynní a polygynní. Přesto způsob života je shodný pro oba typy společenství.

Monogynní společenství
V hnízdě je jen jedna plodná samička, ta již nestrpí žádnou jinou královnu. Tyto mraveniště mají menší počet dělnic (velká kolonie 500 000). Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo se jí podaří přijmout novou královnu.

Polygynní společenství
Mnoho plodných samiček v jednom mraveništi a proto mnohonásobně více dělnic, velké hnízdo má až přes milión obyvatel. Díky tomuto způsobu mohou takováto společenství přežívat a rozrůstat se celá desetiletí.

Způsob života
V březnu královny kladou vajíčka, ze kterých se vylíhnou díky speciální potravě pohlavní jedinci (samci a samice). Krátce po vylíhnutí nastává doba páření (od května až do září). Při kopulaci samička získává sperma od více samců, které uschovává v semenné schránce a dle potřeby klade oplodněná nebo neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z neoplozených vajíček se líhnou dělnice nebo samičky a z oplozených vajíček samci. Velká část pohlavních jedinců se při „svatebním letu“ stává kořistí ptáků a dalších predátorů. Oplodněná královna ztratí křídla a snaží se založit novou kolonii. Jelikož to sama nedokáže, vleze do hnízda svého druhu, kde bývá přijata, nebo do hnízda mravence otročícího (formica fusca), kde zabije stávající slabší královnu a převezme její místo. Takováto kolonie dočasně obsahuje dva druhy mravenců, ale postupem času ubývá původních obyvatel, kteří nakonec vymizí.

Potrava

Mravenec lesní je všežravec živící se živým i mrtvým hmyzem a jinými malými živočichy, sladkou šťávou zralých plodů, olejnatými semeny a také výměšky ze žláz mšic a červců takzvané medovice.

Význam

Mravenec lesní je mimořádně užitečný druh hmyzu hubící velké množství lesních škůdců. V poslední době se počet mravenišť velice snížil a proto je nutná jejich ochrana.











Tento popis byl převzat z Wikipedie.
Originální popis na Wikipedii