Hrabatka jedlá (Pyxicephalus edulis)

Hrabatka jedlá

Pyxicephalus edulis

Taxonomie

Říše	živočichové
Kmen	strunatci
Podkmen	obratlovci
Třída	obojživelníci
Řád	žáby
Čeleď	skokanovití

Popis zvířete

Hrabatka jedlá, vědecky známá jako Pyxicephalus edulis, je druh žáby, který patří do čeledi hrabatkovitých. Tato žába je nejrozšířenější v Africe, především v jižní, východní a střední části kontinentu, kde je domovem různých prostředí, od polopouští až po zemědělské oblasti.

Hrabatka jedlá je středně velký druh žáby, který dosahuje délky těla až 15 centimetrů. Její tělo je robustní, se silnými končetinami a velkou hlavou s výraznými očima. Kůže je hrubá a suchá, zbarvená v odstínech zelené, hnědé a šedé, které jí pomáhají maskovat se v jejím přirozeném prostředí.

Tyto žáby jsou známé svým rychlým pohybem a aktivitou, zejména během deštivých období, kdy se shromažďují k páření. Jsou nočními tvory a během dne se často ukrývají ve stínu nebo v norách, které si vyhrabou svými silnými zadními končetinami, odtud také jejich název "hrabatka".

Hrabatka jedlá je všežravec, který se živí především hmyzem, ale také malými obratlovci jako jsou ještěrky, malí savci a další žáby. Její vývoj je poměrně rychlý, od vajíčka k dospělosti trvá zhruba tři měsíce.

Hrabatka jedlá je také důležitým prvkem v kulturách některých afrických kmenů, kde je její maso považováno za delikatesu a je také chována jako domácí zvíře. Její populace je stabilní a nejsou známy žádné hlavní hrozby. Ve volné přírodě se hrabatka jedlá může dožít až 8 let.